Starověká Olympia a olympijské hry

Starověká Olympie je známá jako dějiště antických olympijských her. První olympijské hry, o kterých se dochovaly písemné zmínky, se konaly v roce 776 př. n. l. a považujeme je za počátek celé dlouhé historie olympijských her.

Osídlení oblasti Olympie, která získala své jméno podle sídla řeckých bohů, sahá až do období 2 000 let př. n. l., kdy byla v místě vybudována svatyně na počest boha Krona. Podle boha Krona byl pojmenován i pahorek, vypínající se nad celým areálem. Přibližně od 16. století př. n. l. se v Olympii významně prosazuje kult boha Dia a jeho manželky bohyně Héry.

Na základě nalezených artefaktů se historikové domnívají, že již kolem roku 1 000 př. n. l. se tu konaly náboženské slavnosti na počest nejvyššího řeckého boha Dia. První zaznamenané olympijské hry proběhly v roce 776 př. n. l., a tento rok je považován za počátek olympijských her i řeckého kalendáře. Olympijské hry se poté v Olympii pořádaly pravidelně každé 4 roky. Tato původně pouze místní záležitost ale postupně nabývala na významu a prestiži a do Olympie se začali sjíždět i sportovci a státníci ze vzdálenějších oblastí, čemuž bylo třeba také uzpůsobit prostor konání her.

Z počátku se soutěžilo pouze v běhu na vzdálenost 1 stadia a postupně se přidávaly i závody na delší vzdálenosti. Tuto olympijskou disciplínu si mohou návštěvníci vyzkoušet dokonce i dnes, zachována byla totiž linie startu i cíle (neběhalo se okolo stadionu, ale v přímé dráze k otočce a zpět) a také sedadla soudců. V dobách své největší slávy pojal stadion až 40 000 diváků. V hipodromu se naopak odehrávaly závody koňských spřežení s dvoukolovými vozy. Později se soutěžilo také například v hodu diskem a oštěpem, ve skoku dalekém, v zápasu či boxu a také v pětiboji. S přidávanými sporty se prodlužovala i doba konání her až na konečných 5 až 6 dnů.

Slavný olympijský stadion byl postupně doplněn o další stavby. V období 8. až 7. století př. n. l. vyrostl v Olympii chrám bohyně Héry, nejstarší, ale do současnosti nejlépe dochovaný. Zároveň vznikaly také cvičiště a ubytovny, které postupně přibývaly s počtem účastnících se závodníků i diváků. V 5. století př. n. l. byl v areálu vybudován chrám boha Dia, který byl největší a představoval centrum celé starověké Olympie. Chrám byl zdobený výjevy antické historie, reliéfy a mramorovými sochami. V chrámu stávala kolosální socha boha Dia od athénského sochaře Feidia. Socha, vysoká asi 12 m, byla zhotovena ze zlata, slonoviny, vzácných dřev a drahokamů a patřila ve své době k sedmi divům světa. Do dnešních dní se bohužel nedochovala.

V olympijské vesnici se nacházely také klenotnice na votivní dary bohům, přičemž každé z významných měst si chtělo postavit svoji vlastní a do té poté pravidelně ukládalo další dary. Dále tu stál např. Filipeion (malý chrám ve tvaru kruhu věnovaný Filipovi Makedonskému), Leonidaion (ubytování pro vybrané hosty) nebo Bouletrion (sál pro jednání olympijské rady).

Antické olympijské hry byly nejvýznamnější panhelénské (celořecké) hry a konaly se každé 4 roky, vždy zhruba měsíc po letním slunovratu, k poctě boha Dia. Olympijské hry ale neměly pouze sportovní a náboženský charakter, jejich velký význam spočíval také v tom, že upevňoval jednotu Řeků jako národa, který byl jinak rozdělený v různé kmeny (městské státy). V době konání olympijských her se dodržovalo posvátné příměří, během něhož bylo zakázáno používání jakýchkoliv zbraní. Vítěz v každé disciplíně byl na konci her odměněn olivovým věncem (olivovník byl darem bohů a nejposvátnější rostlinou). Vítězové olympijských her se těšili velkému respektu a doživotní úctě ve svém domovském státě.

Konec antických olympijských her

Slavné olympijské hry v tomto duchu probíhaly neuvěřitelně dlouhou dobu, více než tisíc let, než je roku 394 zakázal římský císař Theodosius I. Oficiálním náboženstvím Římské říše bylo v té době křesťanství a olympijské hry byly křesťanstvím vnímány jako pohanské. Hry se ještě nějaký čas konaly, ale již pouze na místní úrovni.

Jeho následovník císař Theodosius II. vydal v roce 426 další edikt, kterým znovu potvrdil zákaz konání olympijských her a navíc nařídil zničit všechny pohanské chrámy. Pohanská božstva byla nahrazena jediným křesťanským Bohem. To, co po zásahu Theodosia II. zůstalo v olympijském areálu ještě stát, bohužel poničila četná zemětřesení, která jsou pro tuto oblast Jónského moře typická, zejména zemětřesení a následné záplavy v letech 522 a 551.

Archeologické naleziště Olympie

První vykopávky v areálu starověké Olympie uskutečnili Němci v 70. letech 19. století a odkryli pozůstatky olympijských chrámů i obytných budov. Nalezené sochy a vzácné předměty byly uloženy v místním muzeu. V roce 1961 byl u východní strany Kronova pahorku otevřen areál Mezinárodní olympijské akademie. V roce 1989 bylo archeologické naleziště Olympie zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Z většiny olympijských staveb se bohužel dochovaly jen základy nebo několik sloupů. Pozůstatky antických staveb byly ale dány do co nejlepšího stavu, sloupy byly vztyčeny na svých původních místech a návštěvníci se tak mohou i dnes projít kolem Diova chrámu a Héřina chrámu, Feidiovy dílny nebo sloupovou síní ozvěn a "bránou borců" vstoupit na olympijský stadion.

Prohlídku olympijského areálu doporučujeme začít v Archeologickém muzeu, kde si návštěvníci pomocí výborně zpracovaného modelu mohou lépe představit velikost a vznešenost celé antické Olympie. Muzeum ukrývá také jedny z nejkrásnějších antických soch a spoustu vzácných pokladů, objevených při vykopávkách v historickém areálu. Dozvíte se tu také zajímavosti z dějin olympijských her.

V těsném sousedství archeologického areálu vyrostlo menší město Starověká Olympie, které má jednu hlavní třídu, na které turisté naleznou několik obchodů se suvenýry i hotelů.

Tradice olympijských her byla obnovena Francouzem jménem Pierre de Coubertin a první novodobou olympiádou v Athénách roku 1896. V současné době se olympijské hry pořádají každé čtyři, resp. dva roky (neboť se každý druhý rok střídají letní a zimní olympijské hry) a stále jsou s tímto krásným místem spojeny – ve starověké Olympii je zapalován olympijský oheň, jeden ze symbolů olympijských her, který je odtud přenášen do pořadatelské země novodobých OH. Oheň zapalují sluneční paprsky skrze lupu na oltáři bohyně Héry.

Výlet do Olympie

Rozhodnete-li se vydat na výlet do slavné Olympie z ostrova Zakynthos, počítejte s odjezdem v brzkých ranních hodinách a s návratem pozdě večer, cesta vám zabere poměrně dost času. Vyplouvá se z přístavu hlavního města Zakynthos a přibližně po hodině a půl zakotvíte na Peloponéském poloostrově v přístavu Kilini. Odtud vás čeká ještě hodinka cesty autobusem do samotné Olympie.

Pokud se do Olympie vydáte formou fakultativního výletu, třeba vám cestu delegát zkrátí a zpříjemní povídáním o zajímavostech Olympie i Řecka jako takového. ;)

Další turistické cíle na ostrově Zakynthos

Tipy na výlety na ostrově Zakynthos: Hlavní město Zakynthos, Marathonisi (Želví ostrov), Modré jeskyně (Blue Caves), Lisovna a muzeum Aristeon, Olympie, Vinařství Callinico, Vodní park Zante Water Village (Sarakinado), Vrak lodi (pláž Navagio)

Letoviska, pláže, památky i výlety - to vše přehledně v mapě ostrova Zakynthos.