Francouzská nadvláda

S klesajícím vlivem Benátčanů na řecké ostrovy rostl o tuto oblast zájem u Francouzů. V roce 1797 se na Jónských ostrovech objevili francouzští republikáni, kteří slibovali změnu sociálního, ekonomického a politického systému. Po dobytí Zakynthosu Napoleon sám sebe prohlásil osvoboditelem Jónských ostrovů a Zakynthos se stal správním centrem Jónských ostrovů.

Příchod Francouzů byl doprovázen oslavami, výsadbou „stromu volnosti“ a na hlavním náměstí byla spálena kontroverzní Zlatá kniha „Libro d′oro“. Obyvatelstvo bylo rozděleno do tří tříd – šlechtici, buržoazie a lid. Pouze šlechtici byli zapsáni do Zlaté knihy a měli politická práva.

Francouzi přinesli na ostrov nové svobody, zrušili různé druhy diskriminace a zavedli povinnou školní docházku.

Rusko-turecká nadvláda

Svoboda a inovace, kterou přivezli Francouzi, se ale brzy srazily s nostalgií šlechtické třídy, která postrádala stará privilegia. Francouzská změna tak netrvala dlouho a oligarchie byla obnovena po pouhých 15 měsících v roce 1798, když se ostrov dostal pod rusko-tureckou nadvládu.

V roce 1800 v Konstantinopoli se Rusko a Turecko shodly na založení nového svobodného státu s názvem „Eptanisos State“ nebo také „Stát sedmi ostrovů“. Řecký jazyk se stal oficiálním jazykem státu a pravoslavné křesťanství bylo ustaveno oficiálním náboženstvím.

Nový stát ale navrátil staré šlechtě nadvládu nad tamním národem, což způsobovalo neustálé napětí ve společnosti a ostrované opakovaně organizovali povstání. Situace se uklidnila v roce 1807, kdy Turci vrátili ostrov zpět Francouzům. Ti se zde ale na moc dlouho neusadili.

Britská nadvláda

V roce 1809 se Britové s pomocí velké armády usadili na Zakynthosu a ustavili ho hlavním městem Jónského státu. Britové vládli ostrovu od r. 1814 do r. 1864. Díky tomu pro něj plynuly i výhody – byla vybudována nová infrastruktura, zásobování vodou, mosty, přístavy, školy atd.

Zbytek Řecka ale v té době ještě spadal pod tureckou nadvládu a ve společnosti čím dál více rostly protiautoritářské nálady. Řecké obyvatelstvo dokonce založilo tajnou vlasteneckou společnost s názvem „Filikí Eteria“(„Společnost přátel“) a následující události vyústily v povstání za nezávislost. V roce 1821 probíhala řecká válka za nezávislost a obyvatelé Zante v ní sehráli klíčovou roli, Řeky otevřeně podporovali a darovali jim peníze a vojáky. Řekům se nakonec podařilo vymanit z područí Turecka.

Vznik svobodného Řecka

Odtržení Řecka z tureckého vlivu bylo silným impulsem pro vznik radikálního hnutí na Jónských ostrovech, které dlouho bojovalo proti Britům. Zante a Jónské ostrovy se připojily k Řecku dne 21. 5. 1864, kdy na nich zavlála řecká vlajka.