Zajímavosti
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) je kulturní bylina, jejíž léčivé vlastnosti využívali již staří Egypťané. A setkáváme se s ní i dnes. S pískavicí pracuje především přírodní medicína a v menší míře i gastronomie.
Pískavice pochází z oblastí Asie a Středomoří, kde je dodnes velmi rozšířená. Patří mezi jednoleté byliny a vykvétá v červnu a červenci. Květy se barví do bílé až žluté. Pískavice má dlouhé a tenké lusky, které ukrývají vždy až 20 semen. Právě usušená semena byliny se dál využívají zejména pro jejich léčivé a aromatické vlastnosti. Zbytek rostliny se zpracovává jako krmivo pro dobytek.
V oblasti farmacie nalezneme produkty z pískavice pod kategoriemi "výživové doplňky" či "bylinky". Někdy se u řeckého sena setkáme i s označením "rostlinná droga". Její semena obsahují velké množství slizových látek, dále také steroidní saponiny, steroly a flavonoidy a v menším podílu silici. Výtažky ze semen pískavice jsou určeny k zevnímu i vnitřnímu užití.
V lidovém léčitelství se pískavice používala nejčastěji zevně, ve formě mastiček a odvarů. Slizové látky výborně změkčují kůži, mastí z pískavice se tak potírají například ztvrdlé paty.
Zajímavostí je, že staří Egypťané používali směsi připravené ze semen pískavice na balzamování těl.
Kašový obklad uvařený a umíchaný z pískavice a vody (resp. octu) se příkládá na bércové vředy a hnisavá nehtová lůžka. Kaše se namazala na lněné plátno a mokrý obvaz byl hotový. Při těchto obkladech se využívá zejména niacinu (vitamínu PP) obsaženého v semenech, který napomáhá hojivým procesům v těle a zlepšuje látkovou výměnu. Kašičky z řeckého sena jsou první pomocí i pro mladistvé trpící akné.
Užívá-li se pískavice řecké seno vnitřně, napomáhá zlepšení a zrychlení peristaltiky střev, zmírňuje žaludeční problémy a snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Pomáhá i proti kašli, kdy se často míchá dohromady s medem.
Rostlina obsahuje i jednu zajímavou látku, nazývanou diosgenin. Diosgenin je látka přírodního původu, která má podobnou strukturu jako ženský hormon estrogen. Už v tradičním léčitelství byla semena byliny doporučována kojícím maminkám pro zvýšení produkce mateřského mléka. A ženy na orientálním východě si rostlinu zase oblíbily pro příznivé účinky na pevnost a tvar jejich poprsí. Estrogenních účinků drogy se využívá i dnes, i když nebylo nikým kvantifikováno, jak moc velký tento účinek je. Přesto si kojící maminy předávají vesměs pozitivní zkušenosti s účinkem byliny na tvorbu mateřského mléka. Doporučuje se kombinace s Benediktem lékařským (Cnicus benedictus).
Pro vnitřní užití je pískavice dostupná nejčastěji v podobě čajů či polykacích tobolek. Z usušených a rozdrcených semen byliny si lze uvařit i kaši. Její chuť bývá ale často hodně hořká.
V gastronomii se semena řeckého sena využívají jako koření. Koření se připravuje z rozemletých tvrdých semen pískavice a přidává se nejčastěji do směsí curry nebo chutney. Samotné se koření z pískavice nepoužívá, protože má velmi výraznou až nepříjemnou vůni.