Už lidé ve starém Římě si olivovníku vážili natolik, že za jeho pokácení hrozila smrt. Olivovník je strom velice odolný a dalo by se říct, že se kromě lidského zásahu a velké zimy vyrovná se vším. Nevadí mu dlouhá sucha, slaná voda, silný vítr a kolikrát přežije i požár (díky obdivuhodné regeneraci). Dokáže žít i v kamenitých půdách, nedostatek vody řeší velmi dlouhými kořeny. Některé olivovníky jsou více jak 2 tisíce let staré.

Nejrozšířenějším druhem v jižní Evropě (kde teploty neklasejí pod minus 10 stupňů) je Olivovník evropský (Olea europaea). Je to stále zelený strom (či keř) s tuhými, špičatými listy šedozelené barvy, které jsou na rubu stříbrné. Dosahuje výšky cca 5-10 m. Květy jsou drobné, krémově bílé a příjemně voní. Kmen olivovníku je poměrně krátký, vrásčitý, zakroucený a jeho koruna bývá rozvětvená.

Olivovníky byly pěstovány již před 8 000 lety na Středním Východě. Pěstovali je Féničané, Řekové i Římané, kteří olivovníky vysázeli na všech dobytých územích a tím se zasloužili o jejich rozšíření téměř po celém světě. Římané také začali jako první z oliv lisovat olivový olej modernějším způsobem, který mu zaručoval mnohem delší trvanlivost.

• V Řecku je cca 130-150 miliónů olivových stromů.
• 90% světové produkce roste v olivových hájích ve Středomoří.
• Olivovník má hodnotnou úrodu až cca 30-40 let po vysazení.
• Olivovník patří k Řecku stejně jako Lípa k Česku.
• Říká se že každý Řek vlastní alespoň jeden olivovník.
• Olivovník, který městu podle báje darovala bohyně Athéna, byl po staletí symbolem Athén. Když shořel při vpádu Peršanů, vysadili na jeho místě Řekové nový, který tu roste dodnes.

Nejstarší olivovník

Údajně nejstarším, největším a nejzachovalejším olivovníkem na světě je olivovník nazývaný ve Vouves (Ελιά Βουβών). Roste ve vesnici Ano Vouves v obci Kolymvari na Krétě v Řecku. Je také nejnavštěvovanějším, ročně jej přichází obdivovat více než 20 tisíc turistů. V roce 1997 byl prohlášen chráněnou národní památkou. Kmen má v průměru cca 4,6 m a obvod cca 12,5 m. Větve vyrůstají z kmene ve spirálách, což dává koruně jedinečný a krásný tvar. Dodnes tento strom rodí mnoho oliv, které jsou vysoce ceněné. Původně byl divokým olivovníkem, než na něj později ve výšce tří metrů naroubovali odrůdu tsounati. Jeho věk není možné přesně určit, jelikož má dutý kmen, což je pro staré olivovníky charakteristické, odhaduje se na 3-5 tisíc let.

Pro Řeky je tento olivovník posvátným stromem. V roce 2004 a 2008 z něj při kultovním obřadu odřízli několik proutků, z nichž se potom vily věnce pro maratónské vítěze na olympijských hrách v Athénách i Pekingu. Olivová ratolest z vouveského olivovníku ozdobila také hlavy řeckých atletů před dvěma lety, když přinášeli olympijskou pochodeň na olympijský stadion v Londýně během zahajovací ceremonie.

Báje o vzniku Athén

Bohové Athéna a Poseidón měli spor o to kdo bude město chránit a po kom bude pojmenováno. Hádky neměly konce a proto se ostatní bohové sešli na Olympu a rozhodli, že jim dají úkol. Oba měli dát městu dar a vítězem se stane ten, jehož dar bude pro město přínosnějším. Poseidón (bůh moří) zabodl do skály svůj trojzubec a z kamene vytryskl pramen vody. Voda byla ale slaná a proto nebyla lidem k ničemu. Athéna (bohyně moudrosti a války) dupla nohou o zem a ze země vyrostl zelený strom - první olivovník na světě. Olivovník je velice nenáročným stromem a jeho plody olivy mají mnoho využití. Athéna zvítězila a na její počest bylo město pojmenováno Athény a Athéna se stala jeho ochránkyní.

Pěstování olivovníků doma

V našich podmínkach lze olivovník pěstovat, ale spíše jako okrasnou rostlinu než pro plody. Na olivnovníku sice můžou plody (olivy) vyrůst, ale ty se nedají srovnávat s těmi pravými a nebudou se dát jíst.

Ovlivovníky u nás nemohou být vysazovány do zahrad, protože nejsou dost odolné vůči zimnímu počasí a mohou mít problém se zimní vlhkostí. V oblastech s mírnějšími zimou, zkušení zahradníci dokážou rostlinu úspěšně zazimovat objemnou zimní ochranou, ale bez dalšího přitápění rostlina v extrémnějších zimách trpí. V zimě je nejlepší umístit olivovník na světlé, ale nevytápěné místo v domě. Ale ne do vytápěného obývacího pokoje, kde by olivovník vyčerpal všechnu svou zásobu energie. V naší oblasti olivovník kvete převážně v prvním týdnu brzkého léta, nespočtem drobných žlutých kvítků. Pokud olivovník netvoří plody, je to proto, že potřebuje partnera pro opylení. Rostliny vyrostlé ze semene jsou zčásti nebo vůbec samosprašné a potřebují druhou rostlinu k opylování. Jestliže chcete ovoce pouze z jedné rostliny, musíte si koupit naroubovanou samosprašnou rostlinu, která plodí zelené nebo černé olivy v závislosti na variantě stromu. Ze začátku rostou olivovníky rychleji, ale hustě. Korunu vytvoří pouze tehdy, když je budete prořezávat. Dokonce i velmi malé olivovníky, které jsou radikálně prořezány každý rok, mohou být velmi staré. Olivovníky se u nás pěstují především jako přenosné rostliny, a jsou proto plně odkázány na obsah pěstební nádoby. Proto musíme rostlinám dodat správný substrát a zajistit přísun živin v podobě hnojiv. V našem podnebí mohou být rostliny vyneseny ven po období zimního klidu již v dubnu. Olivovníky mají nejraději slunečná místa chráněná před větrem. Po přezimování je nutné zvykat je na nové prostředí postupně. Velmi vhodnými stanovišty jsou terasy, balkóny, vstupní haly a verandy.