Řecká hymna pochází z básně, jejíž název by se dal přeložit jako Chvalozpěv svobodě (Hymnus ke svobodě, Óda na svobodu). Tato báseň je dlouhá 158 slok a a jejím autorem je významný řecký básník Dionysios Solomos (původem z ostrova Zakynthos). Později se stala i Kyperskou hymnou.
Jedním ze zajímavých suvenýrů, které si můžete z dovolené v Řecku přivézt, je „matóchandro“. Jedná se o symbol „modrého oka“, jehož úkolem je chránit svého majitele před zlou mocí.
Krása a jedinečnost Řecka a řeckých ostrovů okouzluje nejen nás, turisty a dobrodruhy, ale často učaruje i producentům filmů nejrůznějších žánrů. Pojďte se proto podívat na seznam těch nejznámějších filmů, jejichž scény se natáčely v Řecku. Třeba vám dáme tip na film dnešního večera!
Olivy jsou plody olivovníku a vyrábí se z nich velmi kvalitní olivový olej, stejně tak se olivy jedí samotné a využívají se v různých pokrmech. Výborných vlastností oliv a olivového oleje využívali již staří Řekové a řecké olivy jsou právem považovány za jedny z nejkvalitnějších. Nejznámější jsou zelené a tmavé olivy - jedná se o stejný druh, pouze zelené olivy jsou nezrálou formou tmavých oliv.
Olivovník se v průběhu historie stal významným symbolem. Židé jej považují za důkaz a výraz blahobytu, pro muslimy je olivovník posvátným stromem, v Antice byl symbolem míru, blahobytu a plodnosti. V Athénách byl olivový věnec na dveřích znakem toho, že syn odešel do světa, a olivovník je také spojen s bájí o vzniku Athén. Poražení také za války prosili olivovou větvičkou o milost, zmínka o olivovníku je i v biblickém příběhu o Noemovi a potopě světa.
Olivový olej je rostlinný olej získávaný z oliv (Olea europaea) lisováním či jinými mechanickými postupy. Je používán především při výrobě pokrmů, v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Olivový olej je typickou součástí středomořské kuchyně. Konzumace olivového oleje je považována za zdraví prospěšnou, protože obsahuje mononenasycené mastné kyseliny a vitamin E.
Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) je kulturní bylina, jejíž léčivé vlastnosti využívali již staří Egypťané. A setkáváme se s ní i dnes. S pískavicí pracuje především přírodní medicína a v menší míře i gastronomie.