Starověké řecké městské státy
Athény leží na poloostrově Attika. Jsou hlavním městem Řecka, kde spolu s okolními městy (například přístav Pireus) vytváří aglomeraci s více než 4 miliony obyvatel.
Vznik Athén se odhaduje na období kolem 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. zde byl vybudován královský hrad (na Akropoli).
První písemná zmínka pochází z období kolem roku 800 př. n. l. Stát v té době vedla šlechta, ale obyčejné obyvatelstvo postupně získává více práv a svobod s možností spolurozhodování. Zajímavou postavou dějin Athén byl Drakón, který v roce 621 př. n. l. vytvořil sbírku zákonů, které byly velmi tvrdé a postupně se přezdívaly jako „drakonické“. Například za krádež obilí byl trest smrti. Podíl občanů na soudní moci vešel v platnost v roce 593 př. n. l., kdy byla zavedena Solónova ústava. Obyvatelstvo bylo rozděleno podle velikosti majetku do čtyř tříd, z kterých všechny se mohly zúčastňovat voleb. Do úřadů mohli být voleni jen příslušníci prvních dvou tříd. Úřady doplňovala rada, která čítala 500 členů, mezi nimiž již byli i například řemeslníci.
V roce 547 př. n. l. vzniká vláda jednotlivce (tyranis), v jejímž čele usedá Peisistratos. Za jeho vlády Athény zaznamenaly velký růst. Mimo jiné začal budovat chrám na Akropoli, zasvěcený ochranné bohyně Athéně. Později tento chrám přestavěl Periklés a vznikl tak Panthenón.
Za vlády Periklovy Athény dosáhly naopak vrcholu demokracie. V této době zde žily i významené postavy jako Sókratés, Sofoklés, Aischylos nebo Eurípidés. V roce 429 př. n. l. (po smrti Perikla) propuká Peloponéská válka mezi Spartou a Athénami, ze které vychází vítězně Sparta. V následujících letech jsou Athény nadále významným městem, ale již ne na poli politiky.
Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili Řecko, Athény ušetřili. Naopak se podíleli na rozvoji Athén a město začalo opět růst. V roce 395 se Athény s celým Řeckem stávají součástí Východořímské říše (Byzantská říše). Starověké dějiny Athén končí někdy v 6. století po Kristu.