Argos

Město Argos je jedním z nejdéle kontinuálně obývaných míst na světě.

Argos býval jedním z důležitých středisek mykénské kultury. Největší rozmach město zaznamenalo pod vládou krále Pheidona v 7. století př.n.l. V té době se město chlubilo hrnčířskou a bronzovou sochařskou školou, hrnčířskými dílnami, koželužnami a výrobci oděvů. Konalo se zde i množství oslav, z nichž nejznámější jsou nemejské hry.

V období peloponéských válek bojovalo město Argos na straně Athén proti Spartě. V roce 494 př.n.l. město podlehlo Spartě v boji u Sepie. To zapříčinilo velký úpadek města i politický chaos, jehož následkem byla neúčast v řecko-perských válkách, kdy město zůstalo neutrální. Tato neutralita poté ale městu přinesla diplomatickou izolaci. Později Argos sehrál menší roli v korintsko-spartských válkách, kdy se chtěl přidat na stranu Korinta, ale k tomu nikdy nedošlo.

Argos je považován za domovské město celého Makedonského království, jehož neznámějšími představiteli byli Filip II. Makedonský a Alexandr Veliký.

Nejznámější památkou města je klášter Panagia Katekrymeni, poblíž kterého se našla svatyně věnovaná bohyni Héře. K mladším památkám patří zdejší divadlo, lázně či Serapidin chrám. Ty zde vybudoval římský císař Hadrián.

Toto město se jmenuje stejně jako Iásonova loď.