Unikátnost historického vývoje i samotného charakteru řeckého ostrova Santorini je v prvé řadě dána jeho sopečnou činností. I přesto (a nebo snad právě proto?) tu můžeme i dnes obdivovat ty nejstarší památky, včetně významného naleziště z prehistorického období. Památky z novodobější historie byly bohužel zasaženy velkým zemětřesením v roce 1956. Některé naštěstí jeho ničivým silám odolaly a tam, kde to bylo možné, byly opraveny a zrekonstruovány, aby byly uchovány i pro další generace. Dnes je ostrov Santorini známý především jako ostrov kostelů, klášterů a kapliček, kterých tu najdete nepočítaně.
Do historie ostrova se zapsaly především dvě významné civilizace. Tou první byla tzv. minojská civilizace, která na ostrově sídlila již v prehistorickém období, dokud její rozkvět neukončila ohromná erupce vulkánu Strongyli. O existenci a vyspělosti minojské kultury svědčí rozsáhlé archeologické naleziště Akrotiri (pojmenované podle blízké vesničky). Sopečný popel a prach, který na město spadl po výbuchu sopky, dokázal celé osídlení dokonale zakonzervovat, a to až do r. 1967, kdy místo začal systematicky odkrývat řecký archeolog S. Marinatos.
Svědectví o osídlení Santorini v období starověku dnes přinášejí pozůstatky starobylého města Théra (Thira), odkryté ve východní části ostrova, u pohoří Mesa Vouno. Město, které založili kolonisté ze Sparty v 9. století př. n. l., postupně vzkvétalo a nabývalo na významu. Jeho osud možná trochu překvapivě neukončilo žádné zemětřesení, ale jeho obyvatelé se postupně začali přesouvat za komfortnějším životem na pobřeží ostrova.
Obě archeologické oblasti jsou veřejnosti přístupné, přičemž nejvýznamnější artefakty z těchto nalezišť byly převezeny do Archeologického muzea v hlavním městě a také do Národního archeologického muzea v Aténách.
Dominantou ostrova Santorini je ale množství klášterů a kostelů, na které tu narazíme snad na každém kroku. Většina z nich následuje tzv. kykladský architektonický styl, jedná se o jednoduché stavby vyvedené v bílé a modré barvě, často s krásnými zvonicemi. Přesto jsou však každá něčím jedinečná.
Nejstarším klášterem na ostrově je klášter sv. Mikuláše, který byl původně založen ve Skarosu, středověkém městě postaveném na odlehlém a nepřístupném místě na nejsevernějším výběžku ostrova. Svoji současnou podobu získal na počátku 19. století. Zajímavý je také klášter Profitis Ilias, který se nachází ve vesnici Pyrgos na nejvyšší hoře ostrova Profitis Ilias. Práce na jeho stavbě započaly v roce 1771, dnešní vzhled ale pochází také z 19. století.
Krásné kostelíky najdete ale v každém turistickém letovisku, navštívit můžete například kostel Anastasi, který se vypíná nad obcí Imerovigli, nebo byzantský kostel Episkopi Gonias zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, nacházející se v tradiční vesnici Mesa Gonia, blízko Kamari. Dominantou oblíbeného městečka Oia je pravoslavný kostel Panagia Platsani. Město Oia leží v severozápadním cípu ostrova a je vyhlášeným místem pro pozorování dechberoucích západů slunce. Turisté tu často pozorují zapadající slunce i z hradeb byzantského hradu sv. Mikuláše.
Toužíte-li spojit romantiku s trochou dobrodružství, zamiřte na samý cíp jihozápadního pobřeží ostrova, kde stojí jeden z nejkrásnějších majáků na kykladských ostrovech – maják Akrotiri. Zvláštní atmosféru má toto místo především při západu slunce.
Více tipů na zajímavé výpravy po ostrově naleznete v části Výlety.