Polybios

Polybios byl synem stratéga Achajského spolku Lykorta a pocházel tak z bohaté rodiny, která mu zajistila vysoké vzdělání. Sám během třetí makedonské války podporoval neutralitu Achájů. Po vítězství Římanů v bitvě u Pydny byl právě z tohoto důvodu Polybius jako rukojmí doveden do Říma, kde byl nucen žít 17 let. Zde se staral o výchovu dětí z bohatých rodin. Poté, co získal svobodu, odcestoval do Afriky, kde se zcela oddal historickým studiím. Byl například u zničení Kartága.

Polybios postupně došel k názoru, že pro národy je lepší být pod nadvládou Říma a těžit z této situace. I proto se vrátil do Řecka, kde pomáhal konzulovi Luciovi Mummiovi organizovat novou formu vlády. Následně se vrátil do Říma, kde dokončoval svá díla.

Dle Polybia funguje vláda ve společnosti v cyklu. Na počátku je chaos, který přejde v monarchii (jedinec vše rozhodne), ta v tyranii (jedinec začne zneužívat moci), ta v aristokracii (svržení tyrana a vláda nejlepších), ta v oligarchii a ta v demokracii. Následně bude chtít vládnout každý a opět zavládne chaos.

Jeho nejvýznamnějším dílem je 40 knih, které pojmenoval "Dějiny". Z nich se zachovala jen pouhá třetina. Toto dílo navazuje na práci historika Timaia a popisuje, jak se z Římské říše stala světová velmoc. Dílo psal dle tří principů, které si sám stanovil (studium a kritika pramenů, osobní znalost míst a politická zkušenost). Vždy se v díle snažil objasnit proč se daná skutečnost stala, co jí předcházelo a jaký měla důsledek.

Z jeho díla čerpalo mnoho jeho nástupců.