Paris

Před jeho narozením věštkyně Kassandra předpověděla, že Paris bude jednou příčinou pádu celé Tróje. Doporučovala proto, aby byl ihned po narození zabit. Rodiče tuto její radu ale neposlechli a nechali nemluvně pohodit v lese na pospas svému osudu. Malý Paris přežil jen díky medvědici (ta jej kojila), nymfě Oinóné a pastýři Ageláovi, kteří jej vychovali.

Klíčovým okamžikem Paridova života byla svatba bohyně Thetis s králem Péleem. Na tuto svatbu byli pozváni všichni bohové, až na bohyni sváru Eris. Ta se všem pomstila tak, že utrhla zlaté jablko ze zahrady Hesperidek a s nápisem "Té nejkrásnější” jej vhodila mezi bohyně Athénu, Héru a Afrodítu. Každá z bohyň si myslela, že jablko po právu patří jí. Celý tento spor nedokázal nikdo rozsoudit a to ani Zeus. Ten se rozhodl, že se zbaví zodpovědnosti tím, že rozsouzení nechá na mladíkovi, který ještě nikdy nepoznal ženu - a tím byl právě Paris.

Bohyně se tak začaly předhánět, která nabídne Paridovi co nejlepší odměnu, když přisoudí jablko právě jí. Héra mu nabízela vládu nad Asií, Athéna slávu a vítězství a Afrodita mu nabídla nejkrásnější ženu světa za manželku. Paris se rozhodl dát jablko Afrodítě. Ta mu za to dala lásku krásné Heleny, manželky Meneláa, který měl být novým králem Sparty.

Aby se Paris dostal k Heleně, tak Afrodita zosnovala plán - Paris se dostal do Tróje a jeho původ zde odtajnila věštkyně Kassandra. Radost nad nalezením syna předčilo však opětovné vyslovení předpovědi o zkáze Tróje. Následně Paris dostal od Afrodity touhu vyrazit do Sparty, která je proslulá krásnými ženami. Zde jej vlídně přijal král Meneláos, ale poté musel odjet pryč a nakázal své manželce Heleně, aby se hostům věnovala. Zde Afrodita zařídila, aby mezi ní a Paridem vznikla láska tak silná, že spolu odjeli do Tróje. Paris si k tomu vzal i Meneláovu pokladnici.

Po návratu se Meneláos logicky rozlítil a rozhodl se svolat všechny vládce Řecka a vypravit se proti Tróji. Nejprve ale jel za svým bratrem Agamemnónem, s kterým se domluvili, že nejprve vyrazí Agamemnón a Odysseus, kteří budou o návratu Heleny vyjednávat a pokud nebudou úspěšní, tak pohrozí válkou. Jednání nebyla úspěšná, Paris i král Priamos byli ochotní vráti pouze pokladnici. A tak byla vyhlášená válka.

Agamemnón se stal hlavní vojevůdcem řeckých armád, kde po jeho boku stál i Meneláos. Celá válka trvala dlouhých deset let. Paris se války účastnil jen minimálně a většinu času věnoval Heleně a péči o sebe sama. Tato nečinnost byla trnem v oku všem Trójanům. Odvahu prokázal až desátý rok války, kdy mezi bojovníky převládl názor, že ani jedna z armád není schopná vyhrát, a tak, ať si své spory vyřeší samotní vládci. Paris vyzval na souboj Meneláa. Jakmile však Meneláos pozvedl kopí, Paris zbaběle utekl. Hektór ho k boji přinutil, ale Paris Meneláovi podlehl. Nebýt Afrodity, tak by zde i zemřel. I přes svoji prohru a dohodnutý mír ale Paris odmítl Helenu vydat.

Následně se válka opět rozhořela a vygradovala sestavením tzv. trójského koně, za jehož pomoci Řekové tajně vstoupili do Tróje a posléze celé město zničili. V boji padli všichni Trójané včetně Parida. Tomu se podařil jeden hrdinský čin, když zabil hrdinu Achillea. Z hradeb na něj vystřelil šíp tak, že jej trefil do jediného zranitelného místa na těle, jeho paty. Střela byla tak přesná, protože ji vedl sám bůh Apollón, protože se chtěl pomstít Achillovi za jeho urážku.

Krátce po tomto hrdinském činu ale Parida zasáhl lučištník Filoktétés otrávenou střelou, která mu způsobila nezhojitelnou ránu. Na smrt zraněný Paris utekl tam, kde vyrostl a zde i zemřel. Na jeho pohřeb nepřišla ani Helena, ale pouze několik jeho druhů.