Helena

Spartský král Tyndareós přijal Helenu i jejího bratra Polydeuka do své rodiny, jako by byli jeho vlastní. Krása Heleny byla ale známá po celém světě a již jako mladou ji unesl athénský král Théseus. Bratři Kastór a Polydeukés ji rychle osvobodili a přivedli zpět domů. Posléze se o její ruku předhánělo velké množství nápadníků a vznikaly mezi nimi šarvátky. Odysseus proto navrhl králi Tyndareovi, aby nechal samotnou Helenu vybrat si muže podle svých představ a náklonnosti. Po jeho dalším návrhu bylo domluveno, že tomu, kterého si Helena zvolí, budou všichni ostatní nápadníci věrní.

Helena si zvolila Meneláa, který byl bratrem bohatého a vlivného mykénského krále Agamemnóna. Spolu měli dceru Hermionu. Po smrti krále Tyndarea se stal Meneláos jeho nástupcem na spartském trůnu.

V té době se rozhořel spor mezi bohyněmi Hérou, Afrodítou a Athénou o to, která z nich je nejkrásnější. Tento konflikt vznikl kvůli zlatému jablku, která stvořila bohyně sváru Eris a věnovala ho „té nejkrásnější z nich“. Jejich spor měl rozhodnout Paris. Každá z bohyní mu nabízela velké dary, ale jen Afrodíté mu nabídla dar nejcennější, a to lásku. Slíbila mu srdce krásné Heleny. Paris proto zvolil Afrodíté jako nejkrásnější a již brzy na to se setkal s Helenou, která se do něj zamilovala a uprchla s ním do Tróje. Tento čin velmi rozhněval Meneláa a ten se spolu s Agamemnonem rozhodl vypravit vojsko proti Tróji a získat Helenu zpět.

Válka mezi Řeckem a Trójou trvala celých deset let. Helena brzy svého útěku litovala a navíc začala Parise nenávidět. Paris byl totiž sice krásný, ale nebyl vůbec statečný a nesnášel srovnání s jinými muži. Po dobytí Tróje a smrti Parise se Helena nevydala ani na jeho pohřeb. Důvodem bylo to, že trávila čas s Paridovým bratrem Déifobem, kterého si na několik dní dokonce vzala. Při bojích o město ho přímo v ložnici zabil Helenin první manžel Meneláos.

Meneláos ani na okamžik neuvažoval o potrestání Heleny a byl přesvědčen, že za vším stál pouze Paris. Helena se poté ochotně vrátila zpět do Sparty.