Poseidónios

Poseidónios byl jedním z nejvšestrannějších mužů antického starověku. Z tohoto důvodu je po něm pojmenován měsíční kráter (Posidonius).

Procestoval prakticky celé Středomoří a Mrtvé moře. Plavil se po Nilu, v hispánském Gadiru (dnešní Cádiz) měřil výšku oceánského přílivu a odlivu, na mauretánském pobřeží studoval chování opic, stýkal se s náčelníky galských Keltů, prováděl výzkum Vesuvu. Po těchto cestách se stal v roce 115 př. n. l. žákem stoického filozofa Panaitia. Kolem roku 95 př. n. l. pak založil proslulou filozofickou školu na Rhodu. Tuto školu navštěvoval například Cicero.

Působil jako vyslanec v Římě a hlavně jeho zásluhou došlo k velkému rozšíření stoicismu mezi římskými středními a vyššími třídami.

Společně se svým učitelem Panaitiem definoval ideu lidství obsahující požadavek, aby každý jednotlivec aktivně rozvíjel spravedlnost a lásku k lidem jako nepsané pravidlo lidského soužití.

Jako jeden z prvních vypočítal délku poloměru Země (určil jej ale na 5300 kilometrů, tedy o celých 1000 kilometrů méně než je ve skutečnosti). Je také považován za předchůdce dnešních antropologů, neboť studoval člověka v různých souvislostech.