Jan Filoponos

Jan Filoponos byl křesťanský filosof, který se zabýval logikou, filosofií, fyzikou a teologií.

V mládí studoval u novoplatonika Ammonia, žáka Proklova. Stal se velkým kritikem Aristotela skrze jeho představy o věčnosti vesmíru. Tento argument kritizoval například s využitím nauky o pohybu. Samotnou myšlenku nahradil vlastní teorií, že těleso uvedené do pohybu obsahuje jisté množství energie, takže se pohybuje dál, i když síla přestane působit. Toto těleso se pohybuje až do okamžiku, kdy se tato energie vyčerpá. Tím se stal jedním z předchůdců teorie setrvačnosti.

V pozdějším věku se věnoval hlavně teologickým otázkám, kdy hájil nauku o Stvoření z ničeho. Napsal také několik spisů o Boží Trojici a christologii. Když se církevní nauka ustálila, tak Filoponovo učení bylo označeno za heretické, a tudíž se výrazně omezil jeho další vliv.

Na nauku Jana Filopona navazovali pařížští učitelé Jean Buridan a Nicolas Oresme. Dále v 15. století vycházely jeho tištěné spisy a ty posléze ovlivnily Pico della Mirandolu či Galilea Galilei.