Řečtí filozofové
Epiktétos
Epictetus
Epiktétos byl řecký stoický filosof, který se narodil v roce 55 n. l. v Hierapolis (ve Frýgii - dnešní Pamukkale v Turecku) a zemřel v roce 135 n. l. v Nikopolis. Většinu svého života strávil v Římě. Odtud odešel do exilu do města Nikopolis, kde i zemřel.
Mládí prožil Epiktétos jako otrok u Epafrodita (bývalý tajemník císaře Nerona) a u učitele Musonia Rufa studoval stoickou filosofii. Od mládí kulhal a neví se jistě, zda mu jeho pán zlomil nohu, či měl nějakou nemoc.
V roce 89 n.l. dostal svobodu a byl, spolu s dalšími filozofy, vyhoštěn z Říma a celé Itálie. Usadil se v Níkopoli v Epiru, kde založil úspěšnou filosofickou školu. Nejznámějším žákem této školy byl historik Flavius Arrian, který se dostal do služeb císaře Hadriana. Epiktétos svým žákům předčítal ze spisů starých stoiků a poté o nich společně debatovali. Tématem byla převážně etika.
Epiktétos přirovnával svoji školu k nemocnici, do které přicházejí lidé, aby se uzdravili. Také zde marně hledají štěstí, protože jsou na nesprávném místě. Nevědí totiž, že pouze ctnost je dobrá a neřest je špatná. Bohatství, zdraví a pocty nedokážeme ovlivnit, a tak jsou z hlediska šťastného života lhostejné.