Řečtí filozofové
Empedoklés z Akragantu byl řecký filosof předsokratovského období. Narodil se v roce 490 př. n. l. v Akragantu (Sicílie) a zemřel v roce 430 př. n. l., a to údajně tak, že skočil z Etny, aby lidé uvěřili, že odešel mezi bohy. Spáchal tedy sebevraždu.
Jako základní pralátku definoval Empedoklés čtyři elementy - oheň, vodu, vzduch a zemi. Tuto myšlenku obhajoval tak, že nemůže být jen jedna pralátka. Voda přeci nemůže změnit motýla v psa. Další důkaz uvádí u malíře, který také červenou barvou nenamaluje zelenou louku. Když však smíchá základní barvy, tak může získat nekonečné množství odstínů.
Definoval také dvě prasíly - láska a nenávist, které jsou hnací silou všeho. Láska je síla, která sjednocuje, nenávist naopak odděluje.
Empedokles je brán za eklektika, a tudíž člověka, který přebíral myšlenky různých lidí a spojoval je do nového celku. Jeho pohled na svět se velmi podobá úhlu pohledu moderní kosmologie. A to v rovině toho, že počátek všeho je „velký třesk“ a konec je „velký krach“. Jeho myšlenky ovlivnily i Sigmunda Freuda.