Bitva u Salamíny

Po pozemní bitvě u Thermopyl a námořní bitvě u Artemísia ustoupilo řecké válečné loďstvo k Athénám a poté k poloostrovu Salamína (Salamis). Po obsazení Athén Peršany se perské loďstvo usadilo v zátoce Falerón. Řecký vojevůdce Themistoklés rozhodl, že bitva se bude dít na moři a za místo zvolil právě Salamínu, protože zde byla úžina, která eliminovala početní převahu perských lodí (dle nejnovějších analýz byl poměr perských lodí k řeckým 600:200). Perský vojevůdce Xerxés tuto taktiku odhalil a snažil se Řeky nalákat do Saronského zálivu. Themistoklés naopak tlačil Peršany k Salamíně a tuto snahu podpořil rozesláním zprávy, že mezi Řeky panují neshody a že se v noci část lodí stáhne na jih. Toho chtěl využít Xerxés a v noci nařídil útok. Řeky však varovala jedna loď, která k nim přešla od Peršanů.

V boji Řekům pomohla hlavně úžina u Salamíny, znalost místních vod a také silný vítr (zatímco na řecké lodě neměl velký vliv, velké perské lodě nakláněl). Další zajímavostí bylo, že Řekové 10 dní před bitvou vytáhli své lodě na břeh. Tím byly jejich lodě méně nasáklé vodou, a tudíž i lehčí a lépe ovladatelné než lodě perské. V bitvě byla mj. potopena i perská vlajková loď.

Po bitvě u Salamíny převzalo vládu nad mořem řecké loďstvo. Ač Peršané měli převahu i po bitvě, Xerxés se již neodvažoval ke střetu s řeckým loďstvem a zavelel k ústupu. Posléze se Peršané stáhli i z Řecka, bez námořní převahy totiž neměli jak zásobovat své pozemní jednotky. Zbytky perských jednotek byly poraženy v bitvě u Platají.