Řecko - perské války
Bitva u Marathonu
Bitva u Marathonu se odehrála 12. září 490 př. n. l. mezi Peršany a Athéňany. Skončila vítězstvím Athén a znamenala ukončení první fáze řecko-perských válek.
V této bitvě měli Peršané početní převahu (zhruba 20 000 až 30 000 mužů proti 10 000 až 11 000 mužům), ale Řekové měli lepší výzbroj, a to jak ve zbraních, tak v brnění.
Řekové boj započali prudkým útokem, kdy vzdálenost mezi vojsky překonali během, aby co nejvíce zkrátili čas perským lučištníkům. Dle plánu Řekové posílili svá křídla, a tak Peršané zastavili řecký střed a postupně jej začali zatlačovat (pomocí elitních perských jednotek). Silnější řecká křídla ale zničila ta perská a začala Peršany obkličovat. Toho si však Peršané všimli a dali se na ústup, což se již nepovedlo jejich elitním jednotkám, které v této bitvě padly. Na straně Řeků ale zahynul jejich velitel Kallimachos. V celé bitvě tak padlo asi 6 400 Peršanů a pouze 192 Řeků.
Poté, co Peršané uprchli na své lodě, rozhodli se využít situaci a napadnout Athény. Plán jim ale nevyšel, neboť athénská armáda se stihla vrátit včas.
Po této bitvě byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh. Podle legendy totiž vojenský posel Feidipidés běžel z Marathonu až do Athén s výsledkem bitvy. Po vyřčení slov „Zvítězili jsme.“ však kvůli nesmírnému vyčerpání zemřel.