Bitva u Artemísia

V letech 492 až 490 př. n. l. se Peršané pokoušeli dobít Řecko, ale to se jim nepovedlo. Tuto invazi ukončilo vítězství Atéňanů v bitvě u Marathonu. Perský velkokrál Xerxés se tedy rozhodl podniknout novou invazi. Spojená vojska obránců měl vést Sparťan Eurybiades, ale athénské loďstvo bylo početnější, a tak se vůdčí role ujal athénský generál Themistoklés. Ten se rozhodl zablokovat postup perských pozemních vojsk v soutěsce u Thermopyl a současně znemožnit postup perského loďstva v úžině u Artemísia.

Perské vojsko čítalo asi 1200 lodí a řecké asi 280 lodí. Perské lodě byly velké a silné, zatímco řecké "triéry" byly menší a slabší. Jejich výhodou byla ale vyšší rychlost, obratnost a hlavně měly na přídi "taran", kterým se snažily prorážet trupy nepřátelských lodí nebo jim zničit vesla.

Peršany po cestě k Řecku zastihla silná bouře, která jim zničila přibližně třetinu lodí. Když dorazili k Artemísiu, tak poslali 200 lodí kolem ostrova Euboia, aby Řekům vpadli do zad. I tuto skupinu lodí však zastihla silná bouře a takřka všechny lodě zničila. Zbytek perských vojsk bojoval v menších soubojích s Řeky po dva dny.

Jednou z bitev byl i útok řeckých vojsk na Peršany, který nikdo nečekal, ale bylo to nutné, aby obránci ochránili své postupující pozemní jednotky.
Třetí den již zaútočili plnou silou, kdy obě loďstva přišla o přibližně stejný počet lodí. Obránci si nemohli ztráty dovolit skrze menší počet lodí, ale i tak se nevzdávali.

Nedlouho poté dostali obránci informaci o tom, že Řekové prohráli v bitvě u Thermopyl. Jejich plánem bylo vyhrát jak u Thermopyl, tak u Artemísia. A proto již bylo zbytečné bojovat u Artemísia a jen prohlubovat své ztráty. Řecké loďstvo ustoupilo k ostrovu Salamis (po cestě lodě pomohly evakuovat obyvatele Athén) a Peršané obsadili opuštěné Athény. Následně se pokusili porazit i zbylé řecké loďstvo, ale to se jim nepodařilo a sami byli poraženi v září 480 př. n. l. v bitvě u Salamíny.