Řecké války
Korintská válka
Korintská válka byla válkou řeckých států (Théb, Athén, Korintu, Megary, Argu) proti spartské hegemonii. Probíhala v letech 395 až 387 př. n. l. a velkou roli v ní sehráli i Peršané.
Tato válka donutila Spartu odvolat z perské fronty krále Agésilaa. Agésilaos se do bitvy zapojil až v roce 394 př. n. l. u Koronei, kde se pokusily spojené síly Théb a Arga blokovat přechod na Peloponés. Sparta díky jeho velení tuto bitvu vyhrála, ač byl sám král zraněn. Samotné boje probíhaly na vodě i na souši. Na souši nadále vítězila Sparta, ale nedokázala z výher vytěžit maximum. Na moři dominovaly Athény s podporou Peršanů. Například v bitvě u Knidy ztratila Sparta významnou část svého loďstva. A tak celá válka byla spíše nerozhodná.
Díky vítězství u Knidy vzrostl vliv Athén, stejně jako rostl vliv Théb. A to nebylo v zájmu Peršanů, čehož využila Sparta, která v roce 387 př. n. l. snadno přesvědčila perského krále Artaxerxa uzavřít tzv. "Královský mír". Dle něj si perský král ponechal maloasijská města a Kypr. Athénám připadly ostrovy Lémnos, Skyros, Imbros a Sparta byla pověřena funkcí jakéhosi dozorce nad perskými zájmy v Řecku.