Řecké války
Druhá messénská válka
Tento konflikt navazoval na první messénskou válku, existují tu však dohady ohledně jeho datování. Některé zdroje uvádějí rok 668 př.nl., jiné ještě pozdější data. Samotná válka proběhla mezi Spartou a Messénií. Jejím katalizátorem byla buď vzpoura jednoho otroka, či porážka Sparty v bitvě u Hysiae.
Druhá messénská válka začala vzpourou obyvatel Messénie proti Spartě, kdy Messénští napadli Lakónii (regionální jednotka s hlavním městem Spartou). Tuto vzpouru podporovalo i město Argos. První bitva proběhla u Deresu, přičemž na straně Messénie bojoval skvěle především Aristomenes, který byl následně zvolen novým králem.
Sparťané však byli schopni uplácet messénské spojence, aby ustupovali, když jdou Sparťané naopak do útoku. Ztráty v bitvách posléze donutily Aristomena, aby se stáhl do města Ira (Eira) a odtud podnikal nájezdy na okolní města. Při jednom z nich byl ale zajat i sám Aristomenes, podařilo se mu však uprchnout dřív, než by byl popraven.
Messénští drželi Eiru přes deset let, než ji Sparťané dobili. Před pádem města Sparťané dovolili odejít ženám a dětem, včetně krále Aristomena. Ten odešel na Rhodos, kde i zemřel jako hrdina. Následně byla potlačena i vzpoura města Argos.
Sparťané si potlačením této vzpoury získali respekt mezi dalšími městy a snížili tím riziko dalších povstání. Sparta se postupně stala silně militaristickou mocností ve Středomoří.