Řecké války
Bitva u Chairóneie
Bitva u Chairóneie proběhla 2. srpna roku 338 př. n. l. v Bojótii (střední Řecko). Střetla se zde vojska Filipa II. Makedonského s koalicí Athén, Théb a jejich spojenců. Filipovo vítězství ustavilo makedonskou hegemonii v Řecku.
Makedonská armáda o síle asi 32 000 mužů byla početně menší, ale byla zkušenější a hlavně měla kvalitnějšího vojevůdce. Koaliční vojevůdci byli vesměs mrtví (Ifikratés, Chabriás či Tímotheos) a zůstal tak ne moc kvalitní Charés.
Samotná bitva byla velmi vyrovnaná, dokud Filip nestáhl vojáky na svém pravém křídle. K tomu navíc jeho syn Alexandr prolomil řeckou obranu na levém křídle, a tak nastal mezi Řeky zmatek. Athéňané se dali na útěk a Thébané byli obklíčeni. Z proslulého Thébského svatého oddílu (čítal 300 mužů) bylo 254 zabito a zbytek byl zajat. Historikové přikládají hlavní zásluhy na vítězství Alexandrovi Makedonskému.
Toto vítězství nastolilo nadvládu Makedonie nad řeckými státy a znamenalo také vznik Korintského spolku, do jehož čela se postavil Filip. S poraženými Řeky se zacházelo nadmíru slušně. I přes to byl král Filip zavražděn a Thébané se pokusili povstat proti Makedoncům. Byli za to potrestáni Alexandrovými vojáky v roce 335 př. n. l., kdy jim bylo zničeno celé město.
Samotná bitva a vznik Korintského spolku se považuje za počátek makedonských výbojů proti Perské říši na východě, které nastalo o několik let později.