Řecké svátky a tradice
Řekové mají mnoho náboženských státních svátků, které dodržují a masivně je oslavují. Náboženství celkově je v Řecku hluboce zakořeněné, protože patří k národním tradicím a Řekové jsou velcí patrioti. Věří tak i mladí lidé a náboženská atmosféra je všude. I nejmenší vesnice má vlastní kostelík. Řecká víra je pravoslavná (cca 95%), někteří Řekové s arabským původem jsou muslimové, malá menšina je katolická.
Jako začátek, pohled do budoucnosti, představuje princip obnovy, nastolení pořádku a dobrých vztahů. Lidé si proto navzájem vyměňují dárky a přání: muži a ženy, rodiče a děti, křtěnci a kmotři. Nový rok je ale také časem dobrých skutků, snahou o pomoc chudým, nemocným a sirotkům. Děti obchází domácnosti, zpívají (obdoba naší koledy) a šlehají při tom domácí zeleným proutkem. Chodí také pro svěcenou vodu. Cizinci se obdarovávají snítkou bazalky.
Oslava pokřtění Krista v řece Jordán. Do vody, ať už do moře, řeky či jezera se hází kříž a mladí chlapci mají za úkol pro něj skočit, vylovit ho a donést zpět. Kristovým křtem začíná pro pravoslavné křesťany nový rok, vyzvání se na zvony, aby se zahnali zlí duchové zpět do podsvětí. Kmotři dávají dárky svým kmotřencům.
Náboženský svátek a oslava výročí dne, kdy bylo k Řecku připojeno souostroví Dodekanés (rok 1948).
Každé město má i svého patrona a v den jeho svátku mají žáci a studenti v daném městě nebo čtvrti volno.
Láska má v Řecku kořeny již odpradávna… Řecko je zemí bohyně Afrodité – bohyně lásky, touhy a krásy. Den sv. Valentýna je v Řecku považován za den odpuštění a zapomenutí zlého. Je to den oslavy manželství Héry a boha Dia. Na základě tohoto mýtu Řekové začali slavit den sv. Valentýna ve velkém veselí. V řeckém bájesloví je Zeus slavný spíše svými nevěrami, i když řecký lid ctí spojení svého boha a bohyně. Tradice svátku sv. Valentýna se neliší od jiných zemí, ženy dostávají většinou květinu, čokolády, plyšové medvídky, parfémy, prstýnky či šperky. Muži dávají přednost dárkům, které jsou užitečné. Mladí muži považují tento den za ideální, kdy svou partnerku požádat o ruku.
V tento den byl roku 1821 zahájen národně osvobozenecký boj proti turecké nadvládě.
Všechny vstupní dveře se zdobí čerstvě natrhanými kyticemi.
Konstantin zrovnoprávnil křesťanství a Helena objevila Kristův kříž. Lidé v tento den chodí po žhavém uhlí a tančí s ikonami Konstantina a Heleny.
Oslava výročí připojení Jónských ostrovů k Řecku (rok 1864).
Nejdůležitější a nejoblíbenější řecký svátek. Pokud plánujete navštívit Řecko o letních prázdninách, zkuste si dovolenou zařídit na tento den. Celý den probíhají přípravy na večerní oslavy, města se vyzdobí girlandami s vlaječkami a věnci. V odpoledních hodinách začíná náboženské procesí, kterého se účastní většina obyvatel města. Na začátku jdou kněží, kteří nesou nosítka s ikonou nebo sochou Panny Marie, ověnčené kvítím a věnci. Po stranách nesou mladí chlapci a dívky monstrance. Za nimi jdou představitelé obce a poté dlouhý zástup lidí. Tento průvod obejde všechny kostely v obci, jako poslední hlavní kostel. V každém kostele je vedena modlitba, případně křest dětí z okolí. Nakonec se všichni odeberou na hlavní náměstí, kde se koná velká hostina s ohňostrojem, jehněčím a tanci. Každý je vítán a ceny jídla jsou symbolické. Na menších vesnicích je někdy jídlo i zdarma z předchozí veřejné sbírky.
Svátek oslavující nalezení sv. kříže. Podle pověsti byly nalezeny dva kříže. Vesničané se nijak rerozmýšleli a vzali jeden z křížů do zdejšího kostela. Začaly se však dít špatné věci. Jedna žena byla dlouho nemocná a rozhodla se jít do kostela žádat o pomoc Krista. Když se však dotkla kříže, jen se jí přitížilo. Vzpomněla si na druhý kříž a šla k němu. Když se ho dotkla, uzdravila se. Tak byl nalezen pravý kříž. Na počest této události se zapalují svíčky a lidé se koupají v řekách či moři, kde líbají své amulety a křížky.
Současná vlajka byla přijata roku 1822. Má symbolizovat Boží moudrost, svobodu a zemi. Sestává z 9 modro-bíbých pruhů a bílého kříže v modrém poli v levém horním rohu.
V tento den všichni Řekové slaví výročí odmítnutí italského ultimáta v roce 1941. Ministerský předseda Metaxas se tehdy rozhodl bez předchozího souhlasu řecké vlády a odmítl Mussoliniho žádost o povolení vstupu italských vojsk na řecké území. Znamenalo to začátek boje Řecka proti okupaci.
V tento den se v Řecku slaví svátek archandělů Michaela a Gabriela. Řecký národ je má rád a věří jim, jelikož mu mnohokrát pomohli v těžkých chvílích. Zároveň se jich bojí, jelikož jsou to archandělé, kteří berou duše. Hlavně Michael. V den jejich svátku si zapisuje všechny ty, které si v následujícím roce odnese. Říká se i pořekadlo: Zjevil se přede mnou jako archanděl Michael (jako u nás Smrtka nebo řecký Charos). S tím se pojí i různé zvyky. Například v některých vesnicích v Thrákii lidé tento den nenechávají boty před dveřmi, jak je zvykem, ale dávají je dovnitř, aby je archanděl Michael neviděl, nevzpomněl si na ně a nepřipsal si je na seznam. Archanděl Michael má i dobré vlastnosti. Je patronem řeckého letectva a na ostrově Symi je považován za patrona námořníků. A říká se, že když na kus papíru napíšete místo, kde se nachází jemu zasvěcený klášter, dáte ho do láhve a hodíte do moře, vždy vyplave v blízkosti kláštera.
V Řecku je patronem námořníků. Lidé házejí do moře kolibu (kaši), aby nasytili ty, kteří v moři zahynuli.
Speciálním pokrmem v tento den je takzvaná Vasilopita se zapečenou mincí. Kdo ji najde, toho následující rok čeká štěstí.