Řecké báje a pověsti
Na samém počátku stála věštba, která thébskému králi Oidipovi předurčila hrozné věci. Když se jeho osud naplnil (vrah vlastního otce, manžel vlastní matky atd.), tak Oidipús ztratil vše, co měl, včetně trůnu. A tím se dostáváme k příběhu o válečném tažení Sedm proti Thébám.
Synové krále Oidipa se začali prát o uvolněný trůn. Strýc Kreont jim poradil, aby se ve vládnutí každý rok střídali. Jako první usedl na trůn Eteoklés, který po roce ale slib nedodržel a místo předání vlády vyhnal svého bratra Polyneikése z Théb.
Polyneikés našel útočiště v Argu, u krále Adrásta. V obdobném čase zde našel útočiště i Týdeus (syn kalydónského krále Oinea), který byl znám jako krutý a nelítostný bojovník. Ten byl vyhnán z Kalydónu, protože zavraždil své bratrance. Bylo mu zamezeno usednout na trůn, a tak se vydal hledat spojence.
Věštba Adrástovi doporučila, aby „zapřáhl do svého dvoukolého vozu kance a lva, co se perou v jeho domě“. Nebylo mu jasné, co to znamená, dokud si neuvědomil, že Týdeus měl v rodovém znaku kance a Polyneikés lva. Aby věštbu naplnil, provdal svoji dceru Déipylé za Týdea a dceru Argeiu za Polyneikése.
Bylo nutné se rozhodnout, které město bude společná armáda dobývat jako první. Volba padla na Théby, protože byly blíže. O výsledku pronesl věštbu Amfiaráos a ta nebyla dobrá, ač měla z počátku podporu bohů, a to Athény a Dia. Zněla tak, že všichni kromě Adrásta v boji padnou. Amfiaráos se proto nechtěl bojů účastnit, ale přesvědčil jej vzácný náhrdelník, který byl předáván z generaci na generaci již od zakladatelky rodu Harmonie.
Poté, co dobyvatelé dorazili k Thébám, uvědomili si, že město nebude snadné ovládnout kvůli jeho mohutným hradbám. Adrástos lstí vylákal obránce z hradeb a tam jim způsobil citelné ztráty. Thébané se poté opět stáhli do hradeb. Adrástos následně rozdělil vojsko na sedm skupin, přičemž každá měla svého velitele a útočila na právě jednu ze sedmi bran města.
V boji jako první padl Kapaneus, který vynikal svojí silou a pýchou. Tvrdil dokonce, že nikdo není tak silný jako on, a to ani samotný Zeus. Zeus jej za tuto urážku zabil bleskem. Druhým padlým byl Parthenopaios, na kterého obránci svrhli obrovský balvan. Týdeus padl poté, co vyrazil do Théb pod ochranou bohů vyjednávat, aby Thébané předali vládu Polyneikovi. Při zpáteční cestě na něj bylo vysláno 50 bojovníků, kdy 49 z nich zabil. Padl poté ,co byl zasažen oštěpem do břicha. Jeho ochránkyně Athéna vyrazila za Diem pro elixír, aby zachránila jeho život. Když dorazila zpět k Týdeovi, viděla, jak Amfiaráos zabil thébského bojovníka a jak nese jeho rozpolcenou hlavu Týdeovi. Ten k ní přiložil ústa, aby vypil jeho mozek, a mohl tak zvýšit svoji bojovnost. V té chvíli Athéna zhnuseně vylila elixír na zem a Týdeus zemřel. Následně padl i Hippomedón. Válku měl rozhodnout souboj thébských bratrů. Ti však v souboji padli oba.
Následně Thébané vyrazili do útoku a Amfiáráos se dal na útěk. Když už ho málem pronásledovatelé zasáhli šípy, tak Zeus udeřil bleskem do země a Amfiaráos pod ní zmizel. Z bojů se tak dostal živý pouze král Adrástos, který vyskočil na svého okřídleného koně (Arion) a zmizel.
Théby se ubránily, ale pouze na deset let. To je dobyli potomci bitvy "sedm proti Thébám", zvaní Epigoni. Mezi nimi byl například i Adrástův syn Aigialeus.