Zakynthos patří k nejkrásnějším a nejzelenějším řeckým ostrovům, pyšní se rozmanitou přírodou, zlatými písečnými plážemi i skalnatými zátokami. Již starověký básník Homér hovoří o tomto „zalesněném ostrovu“, Benátčané ho nazývali „Levantským květem“ a místní obyvatelé pro svůj domov běžně používají název „Zante“.
Na ostrově Zakynthos sice nenalezneme tolik historických památek jako na jiných řeckých ostrovech, avšak příroda je tu výjimečná. Zakynthos je také domovem velkého množství různých druhů živočichů, známý je především jako hnízdiště ohroženého druhu mořské želvy Caretta Caretta.
Řecký ostrov Zakynthos se nachází v Jónském moři a se svojí rozlohou 410 km2 se řadí na třetí místo mezi jónskými ostrovy. Společně s ostrovy Korfu, Lefkada a Kefalonia tvoří západní část Řecka a jeho vzdálenost od poloostrova Peloponés je 16 km.
Povrch ostrova Zakynthos je různorodý. Zatímco severní a severozápadní část ostrova je převážně hornatá, se strmými útesy vyčnívajícími z průzračně modrého moře, jižní a jihovýchodní část ostrova naopak ukrývá úrodné nížiny, klidné zátoky a pláže se zlatavým pískem. Nejvyšší hora Vrachionas se nachází ve vnitrozemí ostrova a měří 758 m n.m., oblíbeným cílem turistů bývá také menší hora Skopos s nadmořskou výškou 496 m n.m., která se vypíná na poloostrově Vasilikos v jižní části ostrova.
Krásu Zakynthu dotvářejí jeskyně, a to jak vnitrozemské, tak i mořské, známé jsou zejména tzv. modré jeskyně s nádhernými odrazy slunečních paprsků. Díky rozmanitosti zdejšího pobřeží si návštěvníci ostrova mohou vychutnat různé typy pláží a především čisté, azurové Jónské moře. Jedním ze symbolů ostrova Zakynthos se stala také zátoka Navagio (zátoka „Ztroskotání“) s vysokými vápencovými stěnami, světlými oblázky a s vrakem lodi uprostřed pláže.
Obrázek ostrova Zakynthos dokreslují i malé ostrůvky ležící v zálivu Laganas – ostrůvek Cameo, spojený s pevninou dřevěnou lávkou, „želví“ ostrov Marathonisi a skalnatý ostrov Pelouzo (nazývaný také Kalonisi).
Geografickou zajímavostí oblasti je Inousská propadlina, nejhlubší místo celého Středomoří s hloubkou 4 500 m, které se nachází u jihovýchodního cípu ostrova. Zakynthos také leží v seismicky aktivní oblasti a menší zemětřesení jsou tu poměrně častá. V roce 1953 však ostrov zasáhlo velmi silné a ničivé zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, které napáchalo škody po celém ostrově a zejména v hlavním městě Zakynthos. Silnému zemětřesení čelil Zakynthos i v roce 2018, tentokrát naštěstí ale s menšími škodami, neboť moderní stavitelství prošlo v tomto ohledu změnami.
Zakynthos je nejjižnější z tzv. jónských ostrovů a typické je pro něj středomořské klima se slunnými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. A na Zakynthu bývají ve srovnání s jinými řeckými ostrovy zimní deště poměrně vydatné, neboť nejvíce srážek během zimních měsíců spadne právě v severozápadní části Řecka u ostrovů Korfu, Kefalonie a Zakynthos.
Horké slunečné počasí a zároveň dostatečná vlhkost činí z tohoto řeckého ostrova svěží ráj plný olivových a citrusových hájů, rozkvetlých stromů a různých druhů květin i bylinek, jakými jsou například šalvěj nebo tymián. Benátčané, kteří významně ovlivnili historii ostrova, nazývali Zakynthos „Ostrovem vůní“ nebo také „Květinou východu“. Rozhlédněte se kolem sebe, zhluboka nasajte a pochopíte, co tím mysleli.
Přestože se ke konci 20. století stal hlavním zdrojem příjmů zakynthoského obyvatelstva turistický ruch, zemědělství si zde díky ideálním podnebním podmínkám stále drží důležité místo. Hlavními produkty zemědělství na Zakynthu jsou olivy a kvalitní olivový olej, citrusy, domácí med a známé zantské rozinky, které se zde pěstují. Uvádí se, že na Zakynthu roste v současnosti více než milion olivovníků a téměř každá vesnice na ostrově má svůj nejstarší olivovník, starý více než tisíc let.
Ostrov Zakynthos je velmi rozmanitý také v oblasti fauny. Při pobytu na ostrově se mohou návštěvníci běžně setkat s malými savci, především hlodavci, také ještěrkami, želvami i hady a typické jsou obrázky volně se pasoucích koz.
Zahlédnout tu ale můžeme i vzácné a ohrožené druhy živočichů, jejichž výskyt na ostrově byl důležitým impulsem pro založení organizace Národní mořský park Zakynthos. Hlavním úkolem organizace je ochrana přírodního dědictví ostrova a specifických živočišných druhů, které tu žijí. Zakynthos je jedním z mála míst na světě, kde se rozmnožuje chráněná želva Caretta Caretta (kareta obecná) a využívá k tomu zejména písečné pláže v rozlehlé zátoce Laganas, včetně menší zátoky Gerakas a pláže Marathonisi. Na přilehlém nepřístupném ostrůvku Pelouzo žije i malá kolonie tuleňů Monachus-monachus (tuleňů středomořských).
Zakynthos je také domovem pro mnoho druhů ptáků, včetně dravců, ptáků brodivých a jako místo odpočinku využívají Zante i stěhovaví ptáci při jejich cestě do Afriky.
Na ostrově Zakynthos žije zhruba 40 tisíc stálých obyvatel, z nichž celá čtvrtina obývá hlavní město Zakynthos. Mezi největší a nejlidnatější zakynthoská města či obce patří dále Tsilivi, Laganas, Kalamaki, Argassi, Alykes či Alikanas. Hlavní město místní obyvatelé nazývají „Chóra“ a pro ostrov používají běžně název „Zante“.
Během letních měsíců počet lidí na ostrově mnohonásobně vzrůstá, přijíždějí sem sezónní pracovníci a velké množství turistů, kteří naplní rušná prázdninová letoviska. A která turistická střediska na ostrově Zakynthos patří k těm nejoblíbenějším?
Turisticky nejvyhledávanější letoviska se rozkládají na jihu ostrova, na pobřeží široké zátoky Laganas. Zátoka Laganas je mělká, s klidným mořem a s nádhernou písečnou pláží, která se táhne po celé její délce několika kilometrů. Přímořská letoviska v zátoce patří k nejlépe turisticky vybaveným na ostrově.
Nejznámějším prázdninovým střediskem na jihu ostrova je letovisko Laganas, centrum turistického ruchu, zábavy a nočního života. K dalším oblíbeným střediskům patří především rušnější letovisko Kalamaki či klidnější letoviska Agios Sostis a Porto Koukla. V oblasti (nedaleko letoviska Kalamaki) se nachází také zakynthoské letiště Dionysios Solomos.
Pláže v zátoce Laganas slouží jako hnízdiště chráněným želvám Caretta, které daly jméno celé „želví“ zátoce. Turisté mohu také využít široké nabídky nejrůznějších lodních výletů, které se týkají právě pozorování mořských želv, např. plavba loďkou s proskleným dnem nebo koupání u „želvího“ ostrova Marathonisi. Lodní výlety směřují také např. k ostrůvku Pelouzo, kde se kromě karet vyskytuje i vzácný druh tuleně středomořského, velmi oblíbené jsou i potápěčské výpravy, např. k jeskyním Keri u jihozápadního výběžku ostrova.
Turisticky rušnější část ostrova Zakynthos se táhne dál od zátoky Laganas přes jihovýchodní výběžek ostrova až ke střední části východní pobřeží. Přímořská letoviska v této oblasti jsou také velmi dobře turisticky vybavena a přilehlé pláže patří mezi nejoblíbenější, povětšinou jsou písčité a vybavené plážovým servisem.
V jižní části východního pobřeží leží hlavní město Zakynthos (také Chóra či Zante), rušné a moderní městečko, které je návštěvníkům velmi otevřené a přívětivé. Město je doslova plné nejrůznějších taveren, restaurací, cukráren a obchůdků s rozmanitým zbožím, zejména se suvenýry a s domácími pokrmy. V podvečer začíná ožívat hlavní třída Alexandra Roma, krásné Solomosovo náměstí a náměstí sv. Marka i pobřežní promenáda u místního přístavu. Doporučujeme navštívit zdejší zajímavá muzea, např. rozsáhlé Byzantské muzeum, a prohlédnout si krásné historické památky ve městě, na nábřeží stojí největší zakynthoský kostel – kostel sv. Dionýsa s vysokou bílou zvonicí.
Jižně od hlavního města leží oblíbená letoviska Argassi, Tsilivi a Vassilikos. Na opačnou stranu, směrem k severnímu cípu ostrova, se nacházejí známá střediska Amoudi, Alykanas, Alykes.
Východní pobřeží ostrova Zakynthos je však hodně členité a směrem na sever se charakter pobřeží i letovisek mění. Písečné břehy přecházejí spíše do oblázkových pláží i skalnatých zátok, navštívit tu můžeme např. překrásné modré jeskyně, jeden ze symbolů ostrova Zakynthos, nebo přírodní sirné „lázně“ Xigia, několik pláží, u kterých z moře vyvěrají sirné prameny.
V severní části východního pobřeží převažují spíše menší vesničky, které již nejsou cestovním ruchem tolik zasažené a místní obyvatelé se věnují i zemědělství nebo výrobě tradičních domácích předmětů a pokrmů, které si mohou návštěvníci zakoupit přímo u nich.
Větší a známější je obec Agios Nikolaos s poměrně rušným přístavem, který využívají nejrůznější čluny, loďky a lodě směřující na lodní výlety kolem ostrova Zakynthos – k nejoblíbenějším cílům patří překrásné modré jeskyně, plavba kolem severního cípu ostrova a majáku Skinari až ke slavné zátoce Navagio (zátoka „Ztroskotání), která patří k nejfotografovanějším místům na ostrově.
Oblast kolem západního pobřeží ostrova Zakynthos je nejvíce přírodní, divoká a skalnatá, a společně s vnitrozemím jsou turismem stále ještě málo dotčené. Zejména horské vesničky jako Volimes, Maries či Anafonitria jsou tradiční řecké usedlosti, velmi malebné vesničky, kde je stále vidět původní zakynthoský styl života obyvatel. Ve vnitrozemí doporučujeme navštívit vesničky Gyri, Macherado nebo Exo Chora.
Západní pobřeží je charakteristické svými přírodními zajímavostmi, ukrývají se tu úžasné fjordy Porto Limnionas a Porto Roxa, skála Korakonissi, nejrůznější ostrůvky a jeskyně a samozřejmě známá „pašerácká“ zátoka Navagio. Zátoku s pláží Navagio lze pozorovat také seshora z útesů, vyhlídka se nachází nedaleko vesničky Anafonitria.
Na ostrově Zakynthos nalezneme rozmanité typy pláží, od prostorných pláží se zlatavým pískem a pozvolným vstupem do moře, přes pláže oblázkové, někdy ozvláštněné například vrakem staré lodě nebo sirnými prameny, až po skalnaté plochy a zátoky. Jejich rozmístění je v souladu s geografií ostrova.
Turisticky nejvyhledávanější zakynthoské pláže se rozprostírají na jihu ostrova v zátoce Laganas a na jihovýchodním pobřeží na poloostrově Vassilikos. Rozlehlá písčitá zátoka Laganas s pozvolným vstupem do vody a klidným mořem je tvořena hned několika krásnými plážemi, vybavenými plážovým servisem včetně plážových barů a nabídky vodních sportů. Zátoce se přezdívá také „želví“, neboť právě sem připlouvají želvy Caretta klást do písku svá vajíčka. Na plážích v zátoce Laganas tak platí také určitá pravidla (např. zákaz zapichování slunečníků do písku, vstupu na pláž do setmění ad.).
Největší a nejrušnější pláž na ostrově, pláž Laganas, leží uprostřed laganaské zátoky a v hlavní letní sezoně láká návštěvníky všech věkových kategorií. Je výborně organizovaná a nabízí celodenní zábavu. Oblíbená a rušná je také sousední pláž Kalamaki. Směrem k okrajům zátoky se rozprostírají klidnější pláže, avšak stále krásné, převážně písčité a s kvalitním turistickým zázemím. Navštěvované jsou zejména pláže Porto Koukla, Dafni a Gerakas. Po dřevěné lávce u pláže Agios Sostis se lze dostat na ostrůvek Cameo s barem a malou pláží Cameo, zapůjčenou loďkou například zase na „želví“ ostrůvek s pláží Marathonisi, u které se pohybují mořské želvy karety obecné.
Na jihovýchodním pobřeží ostrova Zakynthos, na pobřeží poloostrova Vassilikos, leží oblíbené pláže Agios Nikolaos, Banánová pláž nebo Porto Azzuro. Jedná se o krásné písčité až písčito-oblázkové pláže, vybavené plážovým servisem a často i vodními sporty.
Východní pobřeží ostrova Zakynthos je však více rozmanité, a postupně směrem od písečných a organizovaných pláží na jihu přechází v osamocené oblázkové až kamenité pláže na severu. Ve střední části východního pobřeží, severně od hlavního města Zakynthos, nalezneme ještě několik velmi oblíbených pláží, dobře organizovaných a s přiléhajícími prázdninovými letovisky, které poskytují návštěvníkům veškeré potřebné zázemí. Nejdelší pláž na východním pobřeží, pláž Tsilivi, je široká pláž s jemným pískem a mělkými vodami. Známé jsou také pláže Alykanas a Alykes, vyhledávané především pro jejich pohodovou atmosféru, světlý písek a křišťálově čisté moře.
V severní části východního pobřeží se nachází trojice unikátních pláží, souhrnně označovaných jako pláže Xigia, v jejichž blízkosti vyvěrají sirné a minerální prameny s blahodárnými účinky na lidský organismus.
Západní pobřeží ostrova Zakynthos nabízí nejkrásnější, křišťálově čisté moře, avšak s plážemi, které jsou z pevniny velmi těžko dostupné. Často se totiž jedná o různé skalnaté zátoky a fjordy, přístupné pouze z moře na loďce. Známé jsou například pláže Porto Vromi nebo Porto Roxa, které jsou částečně organizované a dosažitelné také z vnitrozemí. Oblíbené jsou také neorganizované pláže Porto Stenitis nebo Porto Limnionas.
Avšak turisticky nejznámější pláží na západním pobřeží je jistě bílá oblázková pláž Navagio, která se ukrývá v úzké zátoce a láká na starý rezavějící vrak lodě. Loď prý patřila pašerákům, kteří tu s ní ve 20. století ztroskotali. Pláž je chráněná vysokými vápencovými útesy a je přístupná pouze z moře.
Oblast kolem západního pobřeží ostrova je vyhledávaná zejména milovníky potápění a šnorchlování, protože kombinace průzračného moře a okouzlujících podmořských skalních útvarů je pro tento sport naprosto ideální. Potápěčské výpravy (výlet s potápěním si lze objednat v centrech vodních sportů) míří také k modrým jeskyním na severu ostrova nebo k jeskyním Keri v jihozápadní části ostrova.
Podle řecké mytologie byl ostrov Zakynthos oblíbeným místem odpočinku boha Apollona a bohyně Artemis. Své jméno ale ostrov získal podle Zakyntha, syna trojského krále Dardana, který ostrov se svými muži obsadil a vybudoval zde první město. Jiný výklad odvozuje název ostrovu z řečtiny a ze slov „za“ („mnoho“) a „kynthos“ („kopec“), jejichž spojení můžeme volně přeložit jako „mnohohoří“, což je pro ostrov docela výstižné.
Historie ostrova Zakynthos je velmi dlouhá a spletitá. Od dob Homéra, který se o ostrovu zmiňuje ve svých eposech Ilias a Odyssea a vyobrazuje ho jako zelený ráj s kouzelnou přírodou, si Zakynthos prošel područím několik mocností, až se v roce 1864 stal součástí svobodného Řecka. Historie ostrova Zakynthos se proto typicky dělí do několika období podle nadvlád konkrétních mocností.
Prvními historickými dobyvateli Zakynthu byli Římané, kteří ostrov obsadili v 2. století př. n. l., následně ve 4. století n. l. Konstantin Veliký připojil ostrov k Byzantské říši. Hlavním důvodem, proč se o Zakynthos mocnosti zajímaly, byla jeho strategická poloha umožňující expanzi obchodních vztahů i mocenského vlivu. A zatímco některé mocenské epochy znamenaly pro Zakynthos období růstu a rozkvětu, jiné zase přinesly úpadek a útlak obyvatel.
Rozvoj křesťanství přišel zejména s byzantským obdobím, kdy vedle obranných staveb vznikaly také nové církevní budovy. K nejstarším stavbám tohoto druhu na ostrově patří nádherné kláštery – klášter Panagia Skopiotissa, který pochází pravděpodobně z poloviny 15. století, ale dochovala se ho bohužel pouze část, klášter Anafonitria, který byl založen v 15. století a zasvěcen Panně Marii, poslední roky svého života tu prý strávil sv. Dionýsios, nebo kostel Panagia Keriotissa, který uchovává starobylý obraz Panny Marie. Nedaleko od vesničky Maherado stojí klášter Eleftherotria, který byl pravděpodobně založen taktéž v 15. století.
Velké množství z těchto církevních staveb však prošlo následnou přestavbou a současné podoby klášterů a kostelů tak často pocházejí až ze 17. či 18. století.
Výraznou epochou v historii ostrova bylo tzv. benátské období (15. až 18. století), které pro Zakynthos znamenalo období všeobecné prosperity a rozkvětu zejména v oblasti kultury a architektury. Vliv benátské kultury je na ostrově patrný dodnes.
Jednou z nejstarších významných benátských staveb je kostel svatého Mikuláše, který byl postaven v polovině 16. století a stojí v hlavním městě Zakynthos. Jeho interiér je nádherně vyzdoben nástěnnými malbami, ikonami a dalšími náboženskými klenoty. V kostele působil také mnich Dionýsios, později svatý.
Kostel svatého Dionýsa, největší kostel ostrova Zakynthos, stojí v jeho hlavním městě. Kostel byl založen mnichy na počátku 18. století, aby zde mohli do bezpečí uložit ostatky světce Dionýsa. Současná podoba kostela pochází z poloviny 20. století a patří k němu také vysoká, bílá zvonice kostela.
Pro krásný výhled na celé město Zakynthos doporučujeme navštívit vyhlídku Bochali. Bochali je krásná malá vesnička, která se nachází přímo nad hlavním městem a v době benátské okupace i let následujících sloužila jako aristokratická čtvrť města. V polovině 17. století, na nejvyšším místě obce, vyrostl hrad známý jako Benátský hrad či Bochalský hrad. Dnes můžeme vidět už pouze jeho pozůstatky.
18. a 19. století se nejen na ostrově Zakynthos nesla ve znamení bojů za rovnoprávnost občanů a nezávislost Řecka. Během řecké války za nezávislost obyvatelé Zakynthu Řeky otevřeně podporovali a v roce 1864 se Zakynthos stal součástí svobodného Řecka.
Ani 20. století však nebylo pro zakynthoské občany klidné. Poznamenaly ho dvě velké události – období druhé světové války, kdy byl ostrov okupován italskými a následně německými vojsky, a nedlouho poté, v roce 1953, zasáhlo Zakynthos velmi silné zemětřesení. Zemětřesení zničilo téměř celé hlavní město Zakynthos, ale velké škody napáchalo po celém ostrově a zapříčinilo, že má Zakynthos mnohem méně původních historických památek než jiné řecké ostrovy. Po zemětřesení zůstaly v hlavním městě stát pouze tři významnější stavby – katedrála sv. Dionýsa, kostel sv. Mikuláše a budova Národní banky.
Moderní dějiny ostrova Zakynthos jsou definovány obnovou hlavního města a historických památek, důrazem na rozvoj turismu, ale zároveň snahou zachovat si svůj způsob života, zejména co se týká zemědělství, kvality potravinářských produktů a tradičních řemesel.
Patronem a ochráncem řeckého ostrova Zakynthos se stal svatý Dionýsios (Agios Dionysios). Dionýsios se narodil v roce 1547 do jedné zakynthoské šlechtické rodiny, která kladla důraz na křesťanskou výchovu a vzdělání. Dionýsios byl vzdělaný a ovládal několik jazyků. Po smrti rodičů se však rozhodl vzdát se majetku a vstoupit do kláštera, usadil se na malém ostrově Strofády, jižně od Zakynthu. Byl vysvěcen na kněze a později se stal i arcibiskupem v Aegině.
I přes úspěšnou církevní kariéru se Dionýsios rozhodl navrátit na ostrov Zakynthos a žít tu jako mnich ve vší skromnosti. Množství lidí u něj hledalo radu, pomoc a útěchu. Byl to velice zbožný muž, který dokázal dokonce odpustit nájemnému vrahovi svého bratra, když ho skryl před pronásledovateli. Poslední roky svého života strávil v monastýru Panny Marie Anafonitrie.
Dionýsios zemřel v roce 1622 a na základě svého přání byl pohřben v monastýru na ostrově Strofády, kde prožil tolik let. V období pirátských útoků v roce 1717 se mniši strofadijského monastýru rozhodli přenést ostatky světce na bezpečnější místo do chrámu v hlavním městě Zakynthos. Uvádí se, že i po tolika letech zůstalo tělo mnicha Dionýsia nedotčené, vonící blahou vůní kadidla a uzdravujícím myrtem. Mluvilo se o zázraku a Dionýsios byl prohlášen za svatého.
Dnes jsou ostatky svatého Dionýsia uloženy v kostele sv. Dionýsia a veřejnosti jsou zpřístupněny při bohoslužbách a zvláštních svátcích. Na ostrově Zakynthos se slaví dva hlavní svátky spojené se sv. Dionýsiem – v srpnu (kdy mniši přenesli relikvie Dionýsia do města Zakynthos) a v prosinci (v den světcovy smrti), a při této příležitosti se tu konají několikadenní náboženské obřady, průvody, trhy a doprovodné slavnosti. Mimo tyto významné svátky míří poutníci na místa s tímto světcem spojená, především do kostela sv. Dionýsia a do kláštera Anafonitria.
Krásná zelená příroda, záplava barevných květů, pozoruhodná fauna včetně chráněných želv karety obrovské nebo vzácných tuleňů, slunečné počasí, vybavená turistická letoviska s dlouhými písčitými plážemi a křišťálově čistým mořem, zajímavé lodní výlety, dobré podmínky pro vodní sporty, stejnojmenné hlavní město Zakynthos s nádhernou katedrálou sv. Dionýsa... na ostrově Zakynthos se během své dovolené jistě nudit nebudete a pro plánování svých výletů můžete využít naši přehlednou mapu ostrova Zakynthos.