Rhodos, krásný a slunečný řecký ostrov s nádhernými písečnými plážemi, svěží přírodou a velmi bohatou minulostí. Návštěvníci ostrova Rhodos bývají doslova okouzleni velkým množstvím dochovaných historických památek, jejichž kořeny sahají až do období starověku. Za ochránce ostrova je považován bůh slunce Helios, jemuž bylo v době antiky zasvěceno i několik významných památek.
Rhodos je největším z Dodekanéských ostrovů, které se nacházejí na východním okraji Egejského moře. Název Dodekanesos, neboli tzv. „dvanáctiostroví“, původně odkazoval k tomu, že ostrovů je dvanáct. Ve skutečnosti je těchto ostrovů téměř sto, přičemž 19 z nich je obydlených. Kromě toho je Rhodos také čtvrtým největším řeckým ostrovem – předběhly ho pouze Kréta, Eúboia a Lesbos. Na délku měří ostrov Rhodos zhruba 78 km a na šířku nepřesáhne 40 km. Není tedy moc veliký a během své dovolené ho jistě zvládnete důkladněji prozkoumat.
Rhodos je kopcovitý ostrov, přičemž nejvyšší hory a kopce se vypínají ve vnitrozemí ostrova a směrem k pobřeží se jejich výška postupně snižuje. Nejvyšší pohoří ostrova se jmenuje Ataviros (Attavyros) a leží blíže k západnímu pobřeží ostrova, zhruba uprostřed jeho délky. Vrchol má ve výšce 1216 m. Ve střední poloze hor se rozprostírají husté borovicové lesy, vrchol hory pak tvoří už je holá skála s nádherným výhledem do všech stran. Druhý nejvyšší vrchol ostrova je Profitis Illias s výškou 780 m. Známý je také například kopec Filerimos, na kterém se rozkládá významné archeologické naleziště a 18 metrů vysoký kříž na jeho vrcholu.
Nížiny a údolí v pobřežních oblastech patří naopak k těm nejúrodnějším oblastem, které jsou také nejvíce zemědělsky využívány. Typickými zemědělskými rostlinami ostrova Rhodos jsou jednoznačně olivovníky a vinná réva, ve velkém se tu pěstují i různé citrusy a dobře se daří i lilkům, rajčatům, okurkám a bramborám.
Břehy ostrova Rhodos omývají dvě různá moře – východní pobřeží omývá klidnější Středozemní moře a západní pobřeží omývá Egejské moře, které je divočejší. Tato dvě moře se stýkají pěkně symbolicky u severního a jižního cípu ostrova.
Rhodos se nachází v těsné blízkosti pobřeží Malé Asie. Hlavní město Rhodos a turecké pobřeží tak od sebe odděluje pouze průliv široký necelých 20 km a z města Rhodos pravidelně odplouvají trajekty do tureckého přístavu Marmaris. Kolem pobřeží Rhodu vyčnívá z moře i několik ostrůvků, přičemž k těm nejznámějším, které bývají často i cílem turistických výletů, patří především ostrov Symi, ostrůvek Chalki a v dosažitelné vzdálenosti je také oblíbený ostrov Kos.
Ostrov Rhodos se vyznačuje typickým středomořským podnebím, kde převládají horká, suchá léta a mírné, deštivé zimy. V období od dubna do září zde téměř vůbec neprší, v průměru se místní dočkají pouze 7 deštivých dní. Nejvíce srážek poté spadne od prosince do února, ale ani během tohoto období teploty neklesají pod bod mrazu a sníh je tu velice vzácný. Podle statistik má Rhodos celkově 55 deštivých dní za celý rok (s průměrným ročním souhrnem srážek 687 mm) a patří mezi nejslunečnější oblasti v Evropě.
Na Rhodu vanou také pravidelné větry, které pomáhají udržovat horké letní měsíce ve snesitelné rovině, když vzduch nad ostrovem ochlazují, a v zimě naopak zdejší počasí oteplují. Tyto větry vanou od západu, západní pobřeží Rhodu je proto větrnější a také o něco málo chladnější než východní pobřeží ostrova, které je klidnější a teplejší. V letních měsících se tak průměrná maximální denní teplota na západním pobřeží ostrova pohybuje v rozmezí zhruba 28 až 32 ºC, zatímco na východním pobřeží stoupá až k 35 ºC, výjimečně i k 40 ºC.
Nejslunnější řecký ostrov prý za toto své označení vděčí bohu slunci Heliovi, který v bájných dobách vyzdvihl malý skalnatý ostrůvek z moře a ozářil ho svými teplými paprsky. Ostrov se zazelenal a pokryl záplavou různobarevných květin a rostlin. Krásnou zdejší přírodu obdivují turisté dodnes. Stejně tak si užívají i 260 slunečných dní v roce. Název Rhodos pochází ze slova „ródos“, tedy „růže“. Ve znaku má ale květinu spíše podobnou ibišku. Přezdívá se mu tak často také „růžový“ nebo „ibiškový“ ostrov. Omamnou vůni zdejších luk vytvářejí především bylinky levandule, tymián či oregano.
Při pobytu na ostrově Rhodos se mohou turisté běžně potkat s místními všudypřítomnými kozami a také se stády ovcí, která se pasou na okolních pastvinách. Často jsou tu k vidění i osli, což jsou jednak zemědělská zvířata, která využívají místní farmáři, ale občas bývají také zajímavou turistickou atrakcí, zájemce například vyvezou nahoru na Akropoli Lindos. Vzhledem ke geografii a podnebí je Rhodos bohatý na různé druhy ještěrek, gekonů i drobného hmyzu. Rhodskou perličkou ze světa zvířat je místní ještěrka „rhodský drak“.
Ostrov Rhodos je nejen největší z řeckých ostrovů skupiny Dodekanesos, ale také nejlidnatější dodekanéský ostrov. Celková populace ostrova čítá cca 120 tisíc obyvatel, přičemž v jeho hlavním městě Rhodos trvale žije asi 50 tisíc z nich. Nejvíce zastavěná je severní a severo-východní část Rhodu, kde se nachází hlavní město a další nejoblíbenější turistická letoviska ostrova. Lze tu však objevit i místa turistickým ruchem téměř nezasažená, obecně jižní polovina a vnitrozemí patří mezi klidnější části ostrova, kde se nacházejí především menší vesničky a zemědělské oblasti.
Nejoblíbenějšími rhodskými letovisky jsou zejména hlavní město Rhodos, Faliraki, Kolymbia či Lindos (východní pobřeží ostrova) a Ixia či Ialyssos (západní pobřeží), které turistům poskytnou veškeré zázemí v podobě hotelů, restaurací, zábavy, společenského života i krásných pláží.
Hlavní město Rhodos
Hlavní město Rhodos je obrovským turistickým lákadlem a spousta návštěvníků se sem vrací opakovaně. Popravdě, hlavní město ostrova toho nabízí tolik, že je takřka nemožné zvládnout vše během jedné návštěvy. Na jedné straně je město Rhodos významným historickým městem s velkým množstvím nádherných památek a se silným odkazem jeho dlouhé a pestré minulosti. Na druhé straně je to velmi rušné turistické středisko, „bušící srdce ostrova“, kam si mohou turisté vyrazit za zábavou, nákupy i nočním životem.
Tzv. Staré město Rhodos, kde je soustředěna značná část zdejších historických budov a dalších památek hlavního města, je součástí světového dědictví UNESCO. Historická část města je dodnes chráněna středověkými mohutnými hradbami. Uvnitř Starého města stojí proslulý Palác Velmistrů, sídlo nejvyššího rytíře z řádu Johanitů, který pochází z počátku 14. století, a nachází se tu také zrekonstruovaná starověká Rytířská ulice. A nad městem se vypíná Akropole Rhodos s pozůstatky nádherných památek z dob antického Řecka.
Tzv. Nové město Rhodos představuje naopak tu moderní tvář hlavního města s hotely, restauracemi, bary i kasiny. Nachází se tu také Národní divadlo, muzea, například i oblíbené mořské akvárium Rhodos nebo starý přístav Mandraki, kde prý kdysi stával legendární Kolossos rhodský, jeden ze sedmi divů antického Řecka.
Východní pobřeží – Faliraki, Kolymbia, Lindos
Jedním z nejoblíbenějších turistických letovisek na východním pobřeží ostrova je středisko Faliraki, živé přímořské letovisko s krásnými hotely, množstvím taveren, kaváren i nejrůznějších obchůdků. Součástí letoviska je také dlouhá písečná pláž Faliraki a další atrakce jako např. rozlehlý a skvěle vybavený Vodní park Faliraki nebo mořské akvárium Faliraki, které je menší, ale velmi kouzelné a poučné.
Jižním směrem od Faliraki leží další oblíbené přímořské letovisko Kolymbia, které rovněž disponuje velmi kvalitním turistickým zázemím, ale ve srovnání s větším střediskem Faliraki je již trochu klidnější.
Zhruba uprostřed východního pobřeží ostrova Rhodos, na malém poloostrově vybíhajícím do vod Středozemního moře, se rozprostírá krásné historické městečko Lindos, které je také součástí světového dědictví UNESCO. Vesnice Lindos je specifická, neboť se tu velmi pěkně kombinuje hned několik historických rovin – antická Akropole s chrámem bohyně Athény, byzantský kostelík, opevnění z dob johanitských rytířů a v podhradí původně rybářská vesnička Lindos.
Západní pobřeží – Ixia, Ialyssos
Západní pobřeží ostrova Rhodos je turisticky klidnější než východ, což do jisté míry způsobuje i charakter zdejšího pobřeží, neboť pláže na západní straně ostrova jsou většinou oblázkové až kamenité a Egejské moře je poměrně divoké a přináší i větší vlny. Západní pobřeží tak spíše volí vyznavači vodních sportů a cestování.
Na severo-západním pobřeží Rhodu leží dvě krásná a velmi oblíbená turistická letoviska Ixia a Ialyssos. Ixia je považována za jeden z nejluxusnějších resortů ostrova Rhodos s přepychovými hotelovými komplexy, s množstvím taveren, restaurací, obchodů i barů. Místní pláž Ixia je oblázková až kamenitá, vybavená lehátky a slunečníky a ideální pro rozmanité sportovní vyžití. Sousední turistické letovisko Ialyssos je typově velmi podobné, k ubytování tu turistům slouží jak velké hotelové komplexy, tak i menší rodinné vilky či apartmány. Středisko je známé i pro svůj čilý noční život. Přilehlá oblázková pláž Ialyssos je organizovaná a užijí si tu zejména milovníci vodních sportů.
Další oblíbená letoviska ostrova Rhodos
Mezi velmi navštěvovaná patří např. také střediska Afandou, Gennadi, Haraki, Kalithea, Lachania, Plimmiri či Stegna, která jsou menší a klidnější než výše uvedená, ale zároveň stále disponují velmi kvalitním turistickým zázemím a o návštěvníky je tu dobře postaráno.
Přírodní zajímavosti ostrova Rhodos – tipy na výlety
Ostrov Rhodos je bohatý zejména na historické památky, kterých se tu nachází opravdu velké množství a pokrývají historii ostrova od antiky až do současných dní. Mezi tipy na zajímavé výlety po ostrově Rhodos tak dominují návštěvy rhodských památek, ale velmi oblíbené jsou také výlety po přírodních památkách a rezervacích, které jsou příjemným útočištěm před neúnavným řeckým sluníčkem. Z přírodních zajímavostí ostrova bychom k návštěvě doporučili Údolí motýlů, park Sedm pramenů nebo krásný přírodní park Rodíni.
Údolí motýlů (Petaloudes) je dlouhé, zelené údolí rozprostírající se ve vnitrozemí ostrova Rhodos, do kterého každoročně přilétají celá hejna zvláštního druhu motýla přástevníka kostivalového a obalují kameny a kmeny stromů. Na horním konci poznávací stezky stojí malebný kostelík Moní Panagías Kalópetras.
Přírodní park Sedm pramenů (Eptá Pigés) dostal své jméno podle sedmi pramenů, které v této oblasti vyvěrají a stékají se do jedné říčky Loutanis. Říčka se různě proplétá mezi stromy, vytváří menší jezírka a zvlášť hezký je malý vodopád.
Park Rodíni je pěkný přírodní park, který se nachází přímo v hlavním městě Rhodos. Park se rozprostírá podél místního potoka a vytváří ideální prostředí pro pávy, kteří tu žijí volně. Krátkou procházkou lze dojít k hrobce Ptolemaiovců, pocházející z helénistického období.
Krásné pláže lze nalézt prakticky po celém pobřeží ostrova Rhodos, které měří téměř 250 km. A typově jsou tyto pláže i velmi rozmanité, návštěvníci ostrova si mohou vybírat mezi písčitými, oblázkovými i kamenitými plážemi, mezi organizovanými plážemi s turistickým zázemím i plážemi naprosto přírodními, až izolovanými.
Pláže ostrova Rhodos omývá čisté a průzračné moře, resp. dvě moře, neboť na východě ostrova se rozlévá Středozemní moře, povětšinou poklidné, a západní břeh ostrova naopak omývá divočejší Egejské moře. Povaha těchto moří poté do značné míry ovlivňuje také podobu zdejších pláží. Na východní straně ostrova se rozprostírají spíše písčité a oblázkovo-písčité pláže, klidné, vhodné pro koupání a relaxaci - k nejlépe hodnoceným patří Kalithea, Faliraki, Tsambika nebo Ladikou. Milovníci windsurfingu a jiných vodních sportů míří naopak k plážím na západním pobřeží, oblíbené jsou například pláže Prasonisi, Ixia a Theologos.
Pro koupání jsou na ostrově Rhodos nejlepší měsíce od června do října, přičemž nejvyšších teplot dosahuje moře v měsíci srpnu (kolem 25 ºC).
Východní pobřeží – Kalithea, Faliraki, Ladikou, Tsambika
V severovýchodní části ostrova Rhodos se nachází pláž Kalithea, malá písečná pláž s pozvolným vstupem do moře, vybavená lehátky a slunečníky. Pláž je velmi oblíbená i mezi rodinami s dětmi, ale míří sem také milovníci šnorchlování. Pláž se totiž rozprostírá ve stejnojmenné zátoce Kalithea, která je z většiny skalnatá, s průzračně čistým mořem a zajímavým podmořským životem. Dříve tu také fungovaly věhlasné termální lázně Kalithea, jejichž areál prošel v nedávné době rekonstrukcí.
Jednou z nejznámějších pláží ostrova Rhodos je 5 km dlouhá, písečná pláž Faliraki. Pláž disponuje kvalitním turistickým zázemím, návštěvníci mohou využívat velké množství taveren, plážový servis i zajímavou nabídku vodních sportů. Pláž přiléhá ke stejnojmennému letovisku Faliraki, které patří k nejnavštěvovanějším na Rhodu.
Jižně od Faliraki se v jedné krásné zátoce ukrývá menší pláž Ladikou, kterou pokrývá jemný, zlatavý písek a omývá ji krásně čisté moře. Pláž je organizovaná a zajímavá tím, že lehátka se slunečníky jsou rozmístěny i na okolních skalách. Čistota pláže Ladikou je pravidelně oceňována tzv. modrou vlajkou EU.
Skupinku malebných písečných pláží ostrova Rhodos doplňuje také pláž Tsambika, která má snad nejjemnější písek ze všech. Pískem je pokryt i pozvolný vstup do moře, na pláži jsou návštěvníkům k dispozici lehátka a slunečníky i nabídka zdejších taveren a barů. V hlavní letní sezoně bývá však pláž přeplněná.
Západní pobřeží – Ixia, Theologos, Prasonisi
V severozápadní části ostrova Rhodos, těsně pod hlavním městem, se v délce několika kilometrů táhne prostorná, oblázková pláž Ixia. Pláž Ixia poskytuje turistům komfortní zázemí v podobě lehátek a slunečníků, plážových barů i nabídky vodních sportů. Kromě návštěvníků přilehlého letoviska Ixia tu lze spatřit zejména wind-surfaře, kteří využívají divočejší moře a větší moře.
Oblíbeným místem mezi vyznavači wind-surfingu a kite-surfingu je například také písčito-oblázková pláž Theologos, která je organizovaná, ale už výrazně prázdnější než pláže blízké hlavnímu městu Rhodos. Na pláži funguje i surfařská škola.
Pláž Prasonisi se nachází u jižního výběžku ostrova Rhodos a její jedinečnost spočívá v tom, že se skládá ze dvou písečných zátok, které se sbíhají na skalnatém ostrůvku. Každá strana tohoto písečného pruhu je navíc omývána jiným mořem, protože právě u jižního cípu ostrova se stýkají Středozemní a Egejské moře.
Stejné jméno jako pláž nese i přilehlý ostrůvek Prasonisi (či Prassonissi), což v překladu znamená „zelený ostrov“, a i když se to v hlavní letní sezoně nemusí zdát, na jaře je tento ostrůvek opravdu krásně zelený. Prasonisi je také zajímavý tím, že v závislosti na ročním období a hladině moře je buď ostrovem, nebo poloostrovem.
Historie ostrova Rhodos se začala psát již v dávných dobách řecké mytologie, když Zeus rozděloval svět mezi bohy. Bůh slunce Helios vyzdvihl z azurového moře kus země, zaplavil ho svým věčným světlem a učinil z něj nejkrásnější ostrov. Helios ostrov pojmenoval po nymfě Rhodě (dcera bohyně Afrodity), kterou miloval.
V období starověku byl ostrov Rhodos obýván nebo ve větší či menší míře ovlivňován mnoha civilizacemi východního Středomoří, včetně Mínojců z Kréty (1700 – 1600 př. n. l.), Féničanů, Achájů a Dórů. Dórové pod vedením Tlepolema vybudovali mezi léty 1200 až 1100 př. n. l. tři silné městské státy – Kamiros, Lindos a Iálissos. V roce 408 př. n. l. se tyto tři starobylé městské státy ostrova spojily a soustředily svoji moc do nového osídlení, byl založen nový městský stát – Rhodos. Město Rhodos je od svého založení hlavním městem stejnojmenného ostrova až do současnosti.
Podle legendy prý býval ostrov Rhodos také domovem jednoho ze sedmi divů antického světa, ohromné bronzové sochy známé jako Kolossos rhodský. Kolossos rhodský vznikal pod dohledem Chárése z Lindu a při dokončení dosahovala socha výšky 31 m. Bohužel ničivé zemětřesení v roce 226 př. n. l. mělo katastrofální důsledky i pro sochu, která se zřítila. Dodnes se vedou debaty o tom, kde Kolossos stával, nicméně nejčastěji je spojován s hlavním městem Rhodos a jeho starým přístavem.
Během tohoto období se Rhodos stal důležitou námořní velmocí a vzkvétaly tu také obory jako umění a literatura. Činnost Rhodésanů v oblasti námořního obchodu a zakládání kolonií byla na tuto dobu nevídaná, rychlé rhodské lodě se plavily po celém Středomoří a přinášely domů bohatství a slávu. V 3. století př. n. l. patřil Rhodos mezi nejvýznamnější centra vzdělání a např. slavní římští občané jako Cicero, Julius Caesar, Pompeius a další studovali rétoriku a filozofii na proslulé rhodské škole.
Rok 50 n. l. je považován za počátek křesťanství na ostrově Rhodos. Apoštol Pavel se v tento čas vylodil poblíž městečka Lindos, v zátoce, která dodnes nese jeho jméno (zátoka sv. Pavla), a přinesl s sebou křesťanství. Z ostrova Rhodos se vyvinulo významné křesťanské centrum a později se Rhodos stal součástí Byzantské říše.
V období 6. až 7. století však zasáhlo ostrov několik zemětřesení a už tímto oslabená země dostávala další rány vlivem různých nájezdníků. Ve Středozemním moři se objevují také Arabové, kteří nakonec ostrov Rhodos obsadili na několik desetiletí. Hlavní město Rhodos bylo opevněno novými hradbami a rozděleno na dvě části, jednu určenou pro vojenskou a politickou moc a druhou pro obyčejný lid. Arabové však bohužel ostrov především pustošili, což se projevilo zejména v 9. století pod vedením Hárúna ar-Rašída.
Ve 13. století převzali moc nad ostrovem rytíři z Řádu svatého Jana, pro které se vžilo označení Johanité. Období středověku a vlády rytířů se na ostrově Rhodos nese v duchu opevňování a modernizace, dochází tak k posilování stávajících opevnění, ale i k výstavbě nových, staví se také nové kostely, nemocnice či úřady. Hlavní město Rhodos získalo mohutné opevnění v podobě dvojitých hradeb s několika branami a významnou památkou z tohoto období je Palác Velmistrů, kdysi sídlo nejvyššího z řádu Johanitů. V hlavním městě vyrostly i nové nemocnice či kostely.
Johanité nechali postavit také například hrad na Akropoli Lindos či klášter na hoře Filerimos.
Johanité vládli na ostrově Rhodos až do roku 1552, kdy po několika měsících obléhání ze strany turecké armády byl poslední velmistr řádu Johanitů Villiers de l`Isle Adam nucen předat moc do rukou tureckého sultána Sulejmana, přezdívaného Nádherný. Ostrov Rhodos se stal součástí Osmanské říše.
Pod tureckou nadvládou ale obchodní i kulturní vliv ostrova upadal, oblast zasáhlo několik zemětřesení a Rhodos zmizel z mezinárodní scény. Turci neprojevovali přílišný zájem ani o architekturu a kulturu na ostrově, občas byl nějaký chrám přestavěn na minaret, v hlavním městě například vznikly turecké lázně. Obecně se však rhodská města pomalu vylidňovala. Během turecké okupace vládl ostrovu Rhodos Kapudan Paša. Ve Starém městě Rhodos mohli však zůstat pouze Turci a Židé, ostatní se museli přestěhovat za město, a tím vzniklo Nové město Rhodos. Turci vládli na ostrově Rhodos téměř 400 let, a to až do roku 1912.
V roce 1912 během turecko-italské války přešel Rhodos a ostatní dodekanéské ostrovy do rukou Italů. V silném kontrastu s předešlým obdobím turecké nadvlády přispěli Italové k významnému rozvoji ostrova Rhodos. Velké úsilí věnovali zejména obnově johanitských památek, přičemž velká proměna čekala především Palác Velmistrů, z něhož byly odstraněny všechny ottomanské úpravy, a rozsáhlou rekonstrukcí prošly i přímořské termální lázně Kalithea. Italové ale zaváděli do architektury i nové prvky jako např. výstavbu účinného zavlažovacího systému, moderní kanalizace nebo zavedení elektřiny i do vzdálenějších oblastí.
Po konci druhé světové války spravovala ostrov britská administrativa až do roku 1948, kdy se Rhodos a ostatní dodekanéské ostrovy staly součástí jednotného Řecka. Od té doby se Řecko vydalo cestou západních demokracií a začalo se zapojovat do aliančních uskupení, v roce 1952 vstoupilo do Severoatlantické aliance (NATO) a je také zakládajícím členem Evropské Unie (v roce 1981 vstoupilo do Evropských společenství). Změny nastaly také ve vnitropolitickém uspořádání Rhodu, když byla v roce 1974 na základě demokratických voleb a připojeného referenda na ostrově zrušena monarchie a zavedena parlamentní demokracie. Druhá polovina 20. století se nesla především v duchu nastartování a rychlého rozvoje cestovního ruchu a turismu.
Rhóďané, stejně jako ostatní Řekové, si velmi zakládají na tradicích a rodině. Více než 90 % řeckého obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi. Rodina je v Řecku základ všeho a svátky a tradice mají pevné místo v životě každé rodiny i vesnice. K oslavám a festivalům patří neodmyslitelně i výborné rhodské pokrmy, při jejichž přípravě místní využívají tradiční suroviny jako olivový olej, rajčata, česnek, sýry ovčí a kozí, maso jehněčí, kozí a kuřecí a hlavně sezónní zelenina a různé bylinky.
Obyvatelé ostrova Rhodos žijí především z turistického ruchu, který od 70. let minulého století prožívá neutichající boom. Během turistické sezony místní pracují prakticky bez přestávky, protože se musejí finančně zajistit na celý rok. Jenom zhruba 20 procent příjmů pochází z jiných zdrojů, například ze zemědělství. Rhodos patří mezi turisticky nejoblíbenější řecké ostrovy, společně s dalšími nádhernými řeckými ostrovy Kréta, Santorini, Zakynthos, Kos či Korfu ad.
Nejzajímavější a nejznámější místa na ostrově Rhodos – letoviska, pláže, památky i výlety – jsou přehledně vyznačena na mapa ostrova Rhodos.