Památky na ostrově Kréta

Kréta a mínojské královské paláce

První významná civilizace, která se na Krétě usídlila a která je zároveň považována za první vyspělou civilizaci v Evropě, byla tzv. minojská civilizace. Nejstarší stopy minojské civilizace na Krétě sahají až do období 3000 př. n. l., největší rozkvět ale minojská kultura zažívá kolem roku 2000 př. n. l., kdy vznikají první velké královské paláce. Pozůstatky těchto paláců se dochovaly až do dnešní doby a archeologická naleziště z minojského období jsou pýchou ostrova Kréta – patří sem zejména archeologické naleziště Knossos, Festos, Malia a Kato Zakros.

Největší z královských paláců se jmenuje Knossos (ve své době „dům dvojbřitých seker“) a jeho pozůstatky nalezneme nedaleko současného hlavního města Heraklion. Knossos fungoval s největší pravděpodobností jako politické i správní centrum minojské civilizace. Jednalo se opravdu o velmi rozsáhlý komplex budov, místností, nádvoří i chodeb, jehož krásu a impozantnost začal v roce 1900 odkrývat britský archeolog Arthur Evans. K paláci Knossos se váže také legenda řecké mytologie, podle které byl právě zde uvězněn obávaný Mínotaurus, lidské stvoření s hlavou býka.

Druhým největším a zároveň nejstarším minojským palácem byl palác Festos (či Faistos), který se nachází naopak na jihu Kréty a ve své době byl nejvlivnějším městem v jižní části ostrova. Při vykopávkách objevili archeologové i tzv. disk z Faistu, hliněný disk popsaný sofistikovaným hieroglyfickým písmem, které doposud nebylo spolehlivě rozluštěno. Jen asi 4 km od paláce Festos stával kdysi palác Agia Triada a mezi oběma městy vznikly velmi těsné vztahy. Podle některých vědců byl palác Agia Triada skutečným domovem krále a palác Knossos hlavním správním a kulturním centrem oblasti, odkud panovník vládl.

Pozůstatky třetího největšího paláce Malia byly odkryty východně od města Heraklion, v blízkosti současného stejnojmenného letoviska Malia. Při vykopávkách bylo odhaleno i několik hrobek a v jedné z nich se našel také krásný šperk v podobě dvou včel nesoucích kapku medu. Čtveřici nejvýznamnějších minojských paláců uzavírá palác Kato Zakros, nacházející se u východního pobřeží ostrova Kréta. Jedná se o velmi dobře zachovalé ruiny starého paláce, které archeologové postupně odkrývají a nalézají zde mnoho zajímavých fragmentů, včetně předmětů z každodenního života Mínojců. Naleziště se rozprostírá v krásné a pusté krétské přírodě, daleko od rušného života hlavních turistických resortů.

Památky ostrova Kréta z dob říše Římské a Byzantské

V centrální části jižní Kréty, nedaleko paláců Festos a Agia Triada, můžete navštívit i další zajímavé archeologické naleziště Gortys. Město Gortys se začalo rozvíjet již v minojském období, ale největšího rozkvětu dosáhlo v době helénisticko-římské, kdy se stalo hlavním městem ostrova Kréta. Hlavní část vykopávek tvoří římský odeon s kamennými bloky tzv. gortýnského zákoníku a bazilika sv. Tita, mimo oplocený areál poté můžete vidět například i malé římské divadlo nebo lázně. A mezi tím vším roste spousta olivovníků a některé z nich jsou kvůli jejich stáří dokonce chráněné.

Gortys je také považovaný za jedno z hlavních center "pokřesťanštění" Kréty. Raně křesťanská bazilika sv. Tita byla postavena v 6. století a nese jména prvního gortýnského biskupa sv. Tita.

Čilým a prosperujícím římským městem bylo i město Olous, které dnes spí pod mořskou hladinou v blízkosti poloostrova Spinalonga a pevnosti Spinalonga. Pravděpodobně postupným klesáním východo-krétské pevniny bylo město postupně zaplaveno mořem a jeho pozůstatky tak můžete nejlépe pozorovat při potápění a šnorchlování.

Benátské a turecké památky na Krétě

Heraklion (nebo Iraklio) je hlavním městem ostrova Kréta a také místem, které musíte určitě navštívit, pokud se pohybujete v centrální části ostrova. Jako většina z významných krétských přímořských měst i Heraklion získal svoji současnou podobu pod vládou Benátčanů (na Krétě vládli v období 1204 až 1669). Dominantou města je starý benátský přístav s pevností Koules, nádherné jsou také dochované městské hradby nebo Benátské náměstí se známou lví kašnou. V tomto období docházelo na Krétě i ke kulturnímu rozkvětu a objevují se tu umělci jako například El Greco.

Při pobytu v hlavním městě doporučujeme zavítat také do Archeologického muzea Heraklion, které shromažďuje artefakty z nejvýznamnějších nalezišť po celém ostrově a zvlášť ceněno je pro svoji rozsáhlou expozicí mapující život minojské civilizace na Krétě.

Po dlouhém tureckém obléhání se v roce 1669 Kréta ocitá pod správou Osmanské říše a hlavním městem ostrova se stává město Chania (tím bylo až do roku 1972, od té doby je hlavním městem Heraklion). Chania je krásné město, které stojí za to si projít pěšky. Můžete se toulat úzkými romantickými uličkami, obdivovat pozůstatky obranných hradeb z 16. století, nakoupit si v historické kryté tržnici a chvíli se zastavit také v pěkném, původně rybářském přístavu.

Zhruba na půli cesty mezi městy Chania a Heraklion leží krásné historické město Rethymno. Staré město Rethymno je trochu směsí benátské a turecké architektury. Rethymno bylo založeno v roce 1204 poté, co ostrov obsadili Benátčané, a tak je většina ze zdejších budov postavena v benátském stylu. V této zástavbě ale nalezneme i typické prvky turecké architektury jako například vysoký minaret.

Ve městě Rethymno nalezneme také jednu z největších benátských pevností v celém Řecku. Pevnost Fortezza byla vybudována již v 16. století s cílem lépe zabezpečit ochranu města. Pevnost měla tvar hvězdy a především její vnitřní prostor byl detailně promyšlen a vypracován. Jak se však později ukázalo, obranné vlastnosti pevnosti byly hodně omezené. Připomínkou tureckého oblehání a krétské hrdosti je naopak pěkný kostel Four Witnesses (častěji možná známý pod jménem Four Martyrs Church).

Nejznámějším symbolem hrdinství krétského lidu a odporu proti turecké okupaci je pravděpodobně klášter Arkadi, který byl svědkem ohromné tragédie z roku 1866. Při obléhání kláštera osmanskou armádou se tu zabarikádovalo několik set žen a dětí, krétských bojovníků i mnichů. Když obléhání došlo do bodu, kdy Kréťanům bylo jasné, že proti turecké přesile nemají šanci, raději celý klášter vyhodili do vzduchu.

U jižního pobřeží Kréty stojí další známá benátská pevnost Frangokastello, pocházející ze 14. století (je tak jednou z nejstarších na Krétě). Pevnost je slavná zejména mezi milovníky tajemna, protože tu prý už několikrát byly pozorovány stíny lidských postav, celých skupin jezdců na koni i pěších, jak se pohybují po pobřeží i kolem hradu Frangokastello. Tyto zvláštní postavy si vysloužily označení "Drosoulites".

Zajímavými stavbami pocházejícími z benátského období jsou také velké větrné mlýny. Pozůstatky několika z nich nalezneme například na náhorní plošině Lasithi Plateau, kde sloužily k čerpání podzemní vody a následnému zavlažování zdejších políček.