Národně osvobozenské snahy a svobodná Kréta

Tvrdé období turecké okupace, které na Krétě započalo v roce 1669, s sebou přináší úpadek v hospodářské oblasti i společenské rovině. Turecké obyvatelstvo na ostrově prosazuje islámskou víru, některé stávající budovy se přestavují na mešity, stavějí se i nové. Při tom bylo bohužel zničeno i mnoho pevností.

Jako důsledek neustálého tlaku a tvrdých represí proběhlo na Krétě mnoho povstání a revolt ze strany původního krétského obyvatelstva, dlouhou dobu však bez většího úspěchu. Až v roce 1896 obsazují ostrov Řekové a Kréta se snaží o připojení k Řeckému království. Tomu se však evropské mocnosti prozatím brání, a to především z politických důvodů, kdy se pravděpodobně snaží prvně Turecko co nejvíce oslabit. Krvavé boje po celém ostrově, včetně teroristických útoků, nakonec ale přiměly mocnosti reagovat a v roce 1913 se Kréta oficiálně stává součástí Řecka.

Muslimské obyvatelstvo poté začalo nuceně opouštět Krétu. V roce 1922 do toho ještě proběhla řecko-turecká válka a na základě Smlouvy z Lausanne mělo dojít k vzájemné výměně obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem. Uvádí se, že během 20. let 20. století muselo konkrétně z Kréty odejít zhruba 25 tisíc tureckých občanů (ač řada z nich už byli spíše islamizovaní Kréťané).

Kréta se konečně postavila na vlastní nohy a zažívala období prosperity, především v oblasti zemědělství a obchodu. Rozkvět ostrova zastavil rok 1941 a druhá světová válka.

Druhá světová válka

Po dobytí pevninského Řecka se pozornost nacistů obrátila na Krétu a v roce 1941 obsadili Krétu němečtí výsadkáři, kteří se soustředili především na strategická místa jako letiště a přístavy. Po několikadenních krvavých bojích mezi Německem a spojenci nakonec Německo vyhrálo, i když i němečtí parašutisté utrpěli veké ztráty a A. Hitler zakázal po zbytek války další takové rozsáhlé výsadkářské operace.

V roce 1944 se podařilo spojencům získat Krétu zpět, ale došlo při tom k velkým lidským ztrátám i značným škodám na majetku i infrastruktuře, protože byl ostrov bombardován. Po konci druhé světové války se situace na ostrově opětovně uklidnila a největší vývoj zažívá Kréta především v oblastech zemědělství, obchodu, průmyslu a samozřejmě v cestovním ruchu.

Řecký ostrov Kréta dnes

Kréta si prošla dlouhým vývojem, který zahrnoval jak období prosperity a růstu, tak bohužel i období úpadku a strádání. Ostrov byl postižen několika přírodními katastrofami (především zemětřeseními) a zvláště poté hodně dlouhým období okupace cizích národů a zemí. To vše ale utváří její dnešní tvář. Naštěstí i přes tato temnější období se dochovalo velké množství historických, kulturních i přírodních památek.

Dnes je Kréta nedílnou součástí celého Řecka a zároveň největším a nejlidnatějším řeckým ostrovem. Od 70. let 20. století nabývá na důležitosti cestovní ruch, stále je však pozornost věnována i zemědělství a průmyslu. Když se dnes řekne "Kréta", většině z nás se vybaví velmi oblíbená prázdninová destinace.