Příchod Osmanské říše

Na přelomu let 1522 / 1523, po pádu ostrova Rhodos, převzala kontrolu na ostrovem Kos i dalšími egejskými ostrovy Osmanská říše pod vládou sultána Sulejmana Nádherného. Osmanské impérium, které v té době expandovalo do Evropy, Asie a Afriky, zařadilo Kos do své provincie. Ostrov se stal strategickým bodem v Egejském moři díky své poloze na obchodních cestách mezi Východem a Západem a díky své blízkosti k Malé Asii.

Správa a život pod osmanskou vládou

Pod osmanskou nadvládou byl Kos začleněn do širšího správního systému impéria. Ostrov byl spravován místním guvernérem, který byl jmenován sultánem, a administrativně spadal pod správu sandžaku Rodos, což byla menší správní jednotka v rámci větší provincie. Místní guvernér byl odpovědný za výběr daní, udržování pořádku a zajišťování obrany ostrova.

Místní obyvatelé, většinou řečtí pravoslavní křesťané, měli omezenou autonomii, ale směli si ponechat své náboženství a zvyky výměnou za placení zvláštní daně, známé jako „haraç“ nebo „jizya“. Tato daň byla vnímána jako cena za ochranu a náboženskou svobodu pod muslimskou vládou.

V průběhu osmanského období se na ostrově usadilo také několik muslimských rodin, což vedlo k vytvoření malé, ale významné muslimské komunity. Tito noví obyvatelé přinesli na Kos své vlastní kulturní a náboženské tradice, což vedlo ke vzniku nových mešit, veřejných lázní (hammamů), škol (madras) a dalších staveb spojených s islámskou kulturou. K nejvýznamnějším stavbám patří Defterdarova mešita a mešita Gazi Hassana Paši.

Ekonomický rozvoj a obchod

Osmanské období přineslo na Kos stabilitu, která podpořila hospodářský rozvoj a obchod. Ostrov se nacházel na významných námořních trasách mezi Východem a Západem, což mu umožnilo těžit z obchodu a lodní dopravy. Během této doby se rozvíjelo zemědělství, řemesla a výroba. Ostrov Kos byl známý pro své zemědělské produkty, jako byly olivy, víno, obilí a ovoce, které byly vyváženy do různých částí Osmanské říše.

Průběh a konec osmanské nadvlády

V 17. a 18. století čelil ostrov několika benátským a maltézským nájezdům. Turecká posádka na ostrově byla posílena a byly vybudovány nové pevnosti. Během řecké války za nezávislost v letech 1821-1829 zůstal Kos pod osmanskou kontrolou, ale sympatie místního řeckého obyvatelstva byly na straně povstalců.

V 19. století došlo k postupnému úpadku osmanské moci, což se projevilo i na Kosu. Řecké obyvatelstvo získávalo větší vliv v místní správě a ekonomice.

Osmanská vláda na Kosu skončila v roce 1912 během italsko-turecké války, kdy Itálie převzala kontrolu nad ostrovem jako součást své expanze v Egejském moři. Toto ukončení turecké nadvlády znamenalo začátek nové kapitoly v historii ostrova, kdy Kos přešel pod italskou správu a později se stal součástí moderního Řecka.

Přestože turecká nadvláda skončila, část muslimského obyvatelstva na ostrově zůstala až do výměny obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem v roce 1923.

Památky

Osmanská nadvláda zanechala na ostrově Kos několik důležitých památek, které dodnes připomínají toto období. Osmanská architektura na ostrově se vyznačuje charakteristickými rysy, jako jsou minarety, oblouky, fontány a bohatě zdobené interiéry.

Defterdarova mešita: Mešita, nacházející se na náměstí Eleftherias v hlavním městě Kos, byla postavena na konci 18. století. Je pojmenována po osmanském správci ostrova Defterdarovi, který ji nechal vystavět. Mešita je významným příkladem osmanské architektury a dodnes je jedním z hlavních památníků osmanského období na ostrově.

Mešita Gazi Hassana Paši (Loggia): Mešita byla postavena v 18. století a pojmenována po osmanském admirálu Gazi Hassanovi Pašovi. Nachází se na náměstí Platános v hlavním městě Kos. Mešita je známá svou krásnou architekturou a minaretem, který dominuje náměstí.

Osmanská pohřebiště a mauzolea: Na ostrově se nachází několik osmanských pohřebišť a mauzoleí. Hrobky jsou často zdobené nápisy a ornamenty.