Manželem Afrodity byl Héfaistos. Spolu děti neměli, i přesto byla Afrodita matkou hned několika potomků. S bohem Árem měla tři syny (Erós, Fobos, Deimos) a dceru Harmonii. S bohem Hermem měla syna jménem Hermaphroditus. S bohem Poseidónem měla tři syny (Rhodos, Hérofil, Eryx) a s bohem Dionýsem měla syna Priapa. S Anchísésem měla syna jménem Aineiás.

Afrodita podváděla svého manžela s bohem Árem, a to pokaždé, když Héfaistos opustil dům. Vše jim dlouhodobě procházelo do té doby, než milenecký pár odhalil bůh slunce Hélios, který je zahlédl. Ihned o tom informoval Héfaista, který, ač byl velmi rozčílený, tak si dokázal udržet chladnou hlavu a vymyslet plán, jak milence přistihnout při činu a obvinit je před všemi bohy.

Héfaistos z bronzu ukoval nezničitelnou, ale zároveň hebkou a jemnou síť, kterou dal kolem lože. Své ženě oznámil, že odjíždí na delší čas pryč. Milenci se ihned sešli, ale poté, co se ráno probudili, zjistili, že jsou uvězněni v síti. Héfaistos povolal všechny bohy a po Diovi žádal, aby mu zaplatil obří výkupné. Byl však odmítnut. Ostatní bohové to také odmítli, až na Poseidóna, který se do Afrodity zamiloval. Situaci vyřešil až Hermés, který prohlásil, že kdyby měl mít po svém boku Afroditu, tak by byl klidně pod třemi takovými sítěmi. Tímto celou situaci zlehčil a Héfaistos nezískal ani zlaťák. Ani rozvod nenastal, protože svoji ženu nadále miloval i přes její nevěru. Naopak Afrodita po vyznání lásky od Herma a Poseidóna s oběma bohy splodila potomky.

Starověcí Řekové Afroditě zasvětili hned několik zvířat - delfína, holubici, vrabce a vlaštovku. A také i několik rostlin - mák, jablko, granátové jablko, myrtu a růži.

 

K bohyni Afrodité se váže hned několik zajímavostí:

1. Afrodita a Psyché

Afrodita je považována za nejkrásnější bytost na světě. Jednoho dne se ale tento názor začal měnit, a to, když lidé poznali Psyché. Ta byla tak krásná, že ji lidé uctívali jako samotnou Afroditu. Tu to však rozhněvalo, a tak poslala svého syna Érose, aby Psýché zasáhl šípem lásky a ona se zamilovala do nejhoršího muže na světě. Éros to ale při pohledu na Psyché nedokázal a naopak se sám do Psyché zamiloval tak mocně, že si ji chtěl vzít za ženu. Měl jednu podmínku a to, aby Psyché nikdy nezkoušela zjistit, kým je. Slib byl jedné noci porušen a při prohlížení krásy Érota byl tento bůžek popálen a ihned poté uletěl pryč.

Psyché v žalu hledala, kam mohl uletět, až vyrazila za jeho matkou Afrodite. Ta ji k synovi odmítla pustit s tím, že nejprve musí splnit tři nesplnitelné úkoly. S prvním úkolem (roztřídit nejrůznější luštěniny) ji pomohli mravenci. S druhým úkolem (nabrat vodu z černého pramene, který spadá přímo do podsvětí) ji pomohl orel. S třetím úkolem (přinést pro Érota hojivou mast z podsvětí od Persefony) ji pomohla věštkyně, která ji poradila vzít dva zlaťáky pro převozníka Charona za cestu tam a zpět a dva koláče pro Kerbera za vstup tam a zpět. Po návratu k Afrodite ji bylo umožněno navštívit Érota. Psyché dal Zeus nesmrtelnost a znovu je spolu oddal.

2. Láska k Adonisovi

Když král Kinyrás prohlásil, že je jeho dcera Myrrha nejkrásnější na světě, Afrodita se rozhodla toto jeho rouhání potrestat. A učinila to, že dívku donutila, aby se pomilovala se svým opilým otcem. Poté, co se král dozvěděl, co se stalo, chtěl Myrrhu zabít. Afrodita ji ale zachránila tím, že ji proměnila ve strom. Kinyrás tento strom rozsekl na dva kusy a z nich vypadl malý chlapec jménem Adonis, který byl splozen ze zmíněného incestu. Afrodita Adonise ukryla k Persefoně, která jej vychovala.

Když Adonis dospěl, tak se do něj zamilovala jak Persefona, tak Afrodita. Nemohly se dohodnout, s kterou Adonis zůstane, a tak nechaly rozhodnout Dia. Ten stanovil, že třetinu roku bude s Afroditou, třetinu roku s Persefonou a zbylo třetinu roku bude odpočívat. Netrvalo dlouho a Afrodita zlomila Adonise k tomu, aby "odpočívací" třetinu roku věnoval jí. To rozzlobilo Persefonu, která o vztahu Afrodity a Adonise řekla Áreovi. Áres se rozzuřil, mladíka zabil a jeho duši vrhl do Tartaru. Afrodita poté vymohla na Diovi, aby mohl Adonis propast opustit a mohl s ní trávit letní dny a s Persefonou dny podzimní.

3. Paridův soud

Na svatbu bohyně Thetis a krále Pélea byli pozváni všichni bohové, až na bohyni sváru Eris. Ta se rozhodla pomstít tím, že vhodila před bohyně Athénu, Héru a Afrodite zlaté jablko s nápisem "Té nejkrásnější". Každá z bohyň si jablko nárokovala a vznikla z toho velká hádka, kterou nedokázal nikdo vyřešit ani utišit.

Až boha Hermése napadlo, že by spor mohl vyřešit trójský princ Paris, který dosud nespatřil ženu (život prožil v horách s pastýři), a tak jako jediný mohl nezávisle posoudit krásu. Poté, co před něj předstoupily všechny tři bohyně, tak byl jejich krásou tak ohromen, že se nedokázal rozhodnout. Jeho váhání bohyně využily k podbízení a nabídkám. Héra nabízela bohatství, Athéna slávu a Afrodita lásku. Lásku ženy tak krásné jako samotné bohyně. Paris přijal nabídku Afrodity a daroval ji jablko. Ona jej na oplátku zavedla do Sparty, odkud unesl krásnou Helenu (manželka krále Meneláa a zároveň dcera Dia a jeho milenky Lédy). S ní se poté Paris vrátil do Tróji, aby se tu spolu vzali a mohl si nárokovat trůn.

Zklamané bohyně Héra a Athéna se dohodly na odplatě a tou byl začátek Trojské války.

4. Trojská válka

Únos Heleny způsobil válečné tažení Sparty, do kterého se zapojili král Meneláos, jeho bratr mykénský král Agamemnón, ithacký král Odysseus, argoský vládce Diomédes, Aiás ze Salamíny, Patrokles, Achilleus a další, podporované Athénou a Hérou. Sparta obléhala Tróju po deset let. Nebylo tomu ani tak kvůli obraně Tróje jako takové, ale spíše kvůli rozepři bohů. Konec sporu nastal tehdy, když Zeus bohům povolil se tohoto střetu zúčastnit. Na straně Tróje byla Afrodita a Apollón.

Válku ukončilo vniknutí Odyssea do Tróje lstí zvanou "trójský kůň". Poté bylo město vydrancováno a vypáleno. Z obránců unikla jen hrstka v čele s Aeneasem.