Úterý - 29. 8.

Přílet cca 8:30 místního času. Stihli jsme snídani - takové pomalejší rozkoukání se, co vše se dá sežrat. Potom se ubytovat a hurá do bazénu, no a po bazénku obídek. To už žádné upejpání, pěkně navalit plný talíř - co se bude dít večer, těžko odhadnout. My staří, světem protřelí prdi, jsme vyrazili k moři. Mládež odpočívat k bazénu, jsou unavení - lenoši to jsou!!! Přišla večeře, no pánové a dámy, to jste neviděli, náš čtyřlístek spotřeboval cca patnáct talířů, než se zasytil. Čuňata to jsou, vždyť oni ke konci k jahodové pěně přikusovali jehněčí špíz !?!? Žádná večerní romantická procházka, to nešlo.

 

Středa - 30. 8.

Dnes takový normální den, dopoledne koupačka v bazénu, po obědě moře. V moři jsou docela pěkné vlny, takže máma několikrát hodila vorvaňa (ruce nohy trčí z vody a zbytek pod vodou). Nesmím zapomenout na jidlo, ani dnnes to nevypadalo, že zájezd je nasycen. No a v noci malé zpestření, máma vyrazila na záchod, po několikerém zapnutí a vypnutí vypínače hlášeno "ono to nesvítí", opět boj s vypínačem a další hlášení "už to svítí, byly zavřené dveře".

 

Čtvrtek - 31. 8.

Dnes jsem vyrazil ráno na kešky, směrem k solnému jezeru. Dva kusy odloveny, cesta bratru 7 km. Po návratu snídaně "pûjdu s tebou, ať tam nejseš sám" pravila máma, dám si jenom džus, chachá, normální dabl snídaně. A opět klasika, bazén, moře i s vorvaněm a pak hurá na hotel, nachystat se na výlet do vesničky Zia - západ slunce, keška a šopování. Návrat do hotelu kolem jedenácté.

Pátek - 1. 9.

Dnes v 9:00 přistaveno auto Renault Captur, automat cha chá. Po minutovém školení předány klíčky a je to tvoje. První tři, čtyři rozjezdy, to jsem málem vyrval šlajtrpáku z podlahy, jak jsem chtěl řadit. Jo a chyběl třetí pedál :-). Po nalodění zbytku posádky jsme vyrazili Marmari, Antimachia, Kefalos, Agios Monasteri - poslední úsek cesty byl nahoru dolu, doleva doprava, asfalt neasfalt. Zezadu se ozvalo "no to snad nemyslíš vážně, už dál nejedeme". Jeli jsme, až na konečnou. Cesta zpět přes Kefalos - focení, koupání. Dál na pláž Agios Stefanos a Camel - foto. Dál na Buble beach a Paradise - koupačka. Posádka začíná vyzvídat, co ještě a jak dlouho (kdyby tak tušili, že máme za sebou teprve 1/3). Jedeme dál, Antimachia, Pyli, Zia - cesta nahoru dolu doprava doleva, posádka brblá, stejně jim to není nic platné. Zastávka Asklepion - vstuné 8€, to nedáme, focení přes plot. "My už máme těch památek dost" - mlaďoši, jedeme do termálů - Thermes. Po příjezdu na parkoviště a cestě z pořádného kopce dolů - "to budeme muset zase vyvézt nahoru, zlatý památky" (mlaďoši). A to netuší, že je čeká ješte Kos. Po prohlídce města Kos, odjezd na hotel. Regenerace (pořádná večeře) a otázka, jedeme na prohlídku nočního Kosu, kdo jede s náma, "vy jste se snad zbláznili, ani náhodou". Ukončení výletu cca 23:00.

 

Sobota - 2. 9.

Dopledne bazén, odpoledne moře - pouze starší ročníky, mládež je unavená a zůstává u bazénu. 

 

Neděle - 3. 9.

Mančaft se dělí, mládež plná elánu jde ležet k bazénu, no a my staří unavení jedeme do tureckého Bodrumu. Nejenom za prohlídkou a památkami, ale i za keškami. Trajekt odjíždí v 10:30 a pojede asi 40 minut. Po příjezdu nás asi tak jednu a půl hodinky povozili po hlavních památkách (česká průvodkyně) a pak jsme měli tři hodiny volno. Byli jsme v obrovském zlatnictví, kde se to zlatem a cenami jen blyštilo. Máma za to, že na všechno odpovídala ja,ja nebo yes,yes, měla zdarma vyčištěné náušnice. Pak jsme chodili po tržnici, no ona je to taková velká část města, kde jsou zaplachtovány celé ulice kvůli horku (bylo tam 36-37 stupňů), mají tam všechno, na co si vzpomenete. A co nemají, to bleskově seženou. Jeden nás odchytil, že má big trička, za dvě pouhých 50 €, tak jsem naznačil, že je blázen a nabízel jsem mu 5 €. To se zase on díval, jako že jsem spadl z Marsu. Rozdělal několik triček a že dvě si mám koupit. Když pochopil, že nekoupíme, tak nasadil zlej kukuč a tou jejich hatmatilkou začal něco nahlas říkat, a tak jsme raději práskli do koní. Po návratu na Kos a do hotelu jsme byli přivítáni našou druhou polovičkou mančaftu (vypadali značně sedření, vite co to je, být celý den na sluníčku u bazénu).

 

Pondělí - 4. 9.

Dneska je v plánu dopoledne bazén a odpoledne naposled k moři. Dopoledne u bazénu se poměrně vydařilo, až na to, že jsem schytal facáka - zeťák skočil těsně vedle naší drahé a ta spadla z lehátka do vody. To bylo keců a vyhrožování. No ale za chvíli se zazadu přiblížila mladá a strčila ji pod vodu. To, co následovalo, to jste neviděli - nasadila pod vodou čubičku, třikrát rychleji než Megina a když se vynořila, protože jsem byl nejblíž, tak jsem koupil facáka. Po ohrazení se, že jsem to nebyl, tak jsem se dozvěděl, že jsem o tom stejně věděl.
Odpoledne u moře normálka.
Jo a ještě k tomu včerejšímu nočnímu zážitku. Kolem půlnoci se najednou ozval takový silný nezvyklý dunivý rachot, asi tak 3 až 4 vteřiny a to se opakovalo pětkrát. Bylo to zemětřesení ve velké hloubce, proto se netřásla zem - zvláštní pocit.

 

Úterý - 4. 9.

Odletáme domů v 16:20, ješte před odletem zavoláme.

Tak čus bus

 

reportér Jeníček, 2017