Má dovolená ale nebyla jen tak obyčejná - do hotelu, na pláž a zpět. Pobyt na poloostrově jsem trávila v domě s česko-řeckou rodinou. Bylo to úplně jiné a zároveň skvělé, protože díky nim se mi podařilo podívat se i na místa, která zůstanou většině turistů utajena, a mohla jsem pozorovat, jak to v Řecku funguje mezi obyčejnými lidmi, jako jsem já.

Netypická byla i naše cesta tam - zatímco většina lidí míří do Řecka letecky, my se vydali autem. Cesta byla dlouhá, ale záživná. Spoustu krásných zemí jsme projeli a konečnou zastávkou bylo večerní moře v Řecku. Ovšem, že jsem se bála vlézt do vody, nebylo vidět ani na krok. Ale bylo to super. Další den ráno po brzkém probuzení, neboť teploty začaly stoupat opravdu rychle, vyšla najevo i modrobílá krása Řecka. A cesta započala.

Všechny pláže, které jsme měli možnost vidět, byly úžasné. Sice tam bylo dost lidí, ale i tak to stálo za to. Navštívili jsme i tajnou pláž, kde nebyla ani noha. Tam jsme si to užili opravdu hodně. Dokonce jsme i v dálce zahlédli skákat delfíny. Převážně jsme navštěvovali písčité pláže, ale byly tam i oblázkové. :)

Na řeckých lidech se mi líbila i jejich otevřenost. Ale někdy při jízdě autem jsem nechápala, že nemají každou chvíli nějakou autonehodu. Při jejich stylu řízení bych čekala více ťukanců :D Ale jak mi bylo řečeno místními "Musíš předvídat i za roh a nic se ti nestane" :D Dále byl úžasný řecký gyros a chleba. U nás nic takového nenajdete. Vlastně tam chutnalo vše tak nějak lépe :D Díky čemu ani sama nevím. Jestli jsem byla uchvácená z jejich pozitivního myšlení, úsměvů, jídla, pláží, dobrosrdečnosti, slunka? To bych mohla pokračovat do nekonečna :D

Dozvěděla jsem i řadu zajímavostí. Například, že tvar Chalkidiki vypadá jako ruka s třemi prsty: Kassandra, Sithonia a Athos. Poslední zmíněný název prstu je však nepřístupný ženám. Nachází se tam mnišský stát Agion Oros, což v překladu znamená Svatá hora. Takže ženy, máme smůlu :D Když jsem byla na protější pláži od Athose, viděla jsem, jak si to opravdu hlídají i na vodě. Když se člun přiblížil moc blízko, odněkud se vyřítil další člun a na něm byli mniši.

Snažila jsem se naučit i jejich řeč, moc mi to nešlo :D Ale dokázala jsem si objednat gyros v pitě s hranolky, buď vepřový nebo kuřecí. A také samosebou i slušně poděkovat ;) S psaním a čtením už to bylo horší. :)

Také jsem poznala opravdové Řekyně. Na chvíli jsem jim ovšem nevěřila, když jsem viděla, že jsou to blondýny s modrýma očima. (Podotýkám, že vypadaly jako bohyně, takže ta blond a modré oči zářily jinak.) Ale bylo mi vysvětleno, že opravdoví potomci Řeků tak ve skutečnosti vypadali a že teď jsou už moc smíchaný s ostatními. :)

Berme ale v potaz, že i na dokonalosti se najde vada. Když jsme se při dlouhých teplých večerech bavili s tou úžasnou rodinou, dozvěděli jsme se i ošklivé věci. Týkaly se hlavně finanční stránky Řecka a také bohužel toulavých psů, kterých tu nebylo zrovna málo. Pár jich prý uteklo do lesů a stali se už spíše vlky. Moc nám nedoporučovali tam chodit. Naštěstí na naší pláži, kde jsme bydleli, byla moc hodná paní doktorka a každý rok je očkovala a poskytovala jim potřebné ošetření. Poznávacím znamením těchto psů byl modrý obojek. Lidé jim také nechávali před branami misky s vodou a jídlem. Viděla jsem tu lepší část ohledně pejsků a za to jsem ráda, protože já sama mám tři.

Také jsme ochutnaly i jejich dobroty, jako jsou třeba chobotnice, kraby, různé mořské ryby, ústřice a krevety. Naučila jsem se tam dělat výborné tzatziki, které se hodí skvěle ke grilovaným jídlům. 

Zážitků, dobrodružství, legrace, jídla a dobrých lidí jsem poznala nespočet a nikdy na Řecko nezapomenu a ráda se tam budu vracet.

Autor: Nikča, 2017