Bájní tvorové a příšery
V řecké mytologii jsou Harpyje mytické bytosti, napůl ženy a napůl ptáci. Byly dcerami Thaumáse (mořský bůh) a Élektry (bohyně).
Hésiodos uvádí, že existovaly tři Harpyje, a to Alléktó (Vichřice), Ókypeté (Rychloletá) a Kelainó (Mrákotná-temnomraká). Homér přidává ještě Podargu (Rychlonohou). Vzhledově byly Harpyje podobné Sirénám.
Původním posláním Harpyjí bylo unášet duše zemřelých do podsvětí. Nejznámější báje, ve které se tyto bytosti vyskytují, je vyprávění o Fíneovi. Fíneus uměl věštit, ale svého daru zneužíval a za to jej bohové potrestali slepotou. Jeho druhá manželka Eidothea jej přesvědčila, že za slepotu mohou jeho synové z prvního manželství. Fíneus se rozzlobil a uvrhl je do žaláře. Jiné zdroje tvrdí, že je nechal zakopat zaživa. Za tento čin byl na něj seslán trest neukojitelného hladu. Jakmile se chtěl najíst, přiletěly Harpyje, které všechno jídlo snědly a co nesnědly, tak pokálely. Fínea zachránili až Argonauti. Ti Harpyje donutili, aby již Fíneovi neubližovaly.