Základní informace o Athénách

Athény nebo Atény (řecky Athínai) jsou hlavním městem Helénské republiky, tedy Řecka. Město se rozprostírá na jižním výběžku pevninského Řecka, konkrétně na poloostrově Attika. Leží asi 8 km od Sarónského zálivu a od athénského přístavu Pireus.

V Athénách žije zhruba 664 tisíc obyvatel a v celé aglomeraci (tzn. včetně okolních měst jako Pireus a další) poté asi 4,5 milionu obyvatel.

Pro většinu návštěvníků představují Athény především nádherné a historicky hodnotné město s mnoha jedinečnými památkami, centrum klasické řecké kultury a architektury nebo také „město bohů“. Na druhou stranu jsou však dnes Athény i hospodářským, politickým a kulturním centrem moderního Řecka, kde žije téměř polovina obyvatelstva. Sídlí tu řecká vláda, úřad prezidenta a další důležité státní úřady.

Ze své bohaté historie si toho ale Athény dokázaly mnoho zachovat a turisté z celého světa sem míří, aby na vlastní kůži pocítili energii dávných časů a aby na vlastní oči spatřili dokonalost a propracovanost zdejších památek – Akropole, Parthenonu, chrámu Erechtheum, Propylejí, Agory, Odea a dalších úžasných míst.

Hlavní část městských příjmů plyne z oblasti cestovního ruchu a Athény i nadále zvyšují svůj podíl na celkovém řeckém turistickém trhu.

Členění Athén

Turisticky nejzajímavější místa nalezneme přímo v samotném centru Athén a v jeho blízkém okolí. Dominantou města a nejnavštěvovanější oblastí je samozřejmě archeologická zóna na Akropoli s množstvím chrámů a dalších antických památek, které se rozprostírají dál i po svazích Akropole. Místní tuto archeologickou část města označují jako „high city“ („vysoké město“).

„Spodní“ část města představuje klasické turistické město s rozmanitými turistickými službami od luxusních hotelů přes vyhlášené restaurace a příjemné taverny až k malým kavárničkám a spoustě obchůdků s nejrůznějšími suvenýry. Ale i v samotném centru města nalezneme mnoho historicky a architektonicky krásných míst včetně slavných náměstí, historických budov i zelených zahrad a parků.

Chcete-li zavítat také do klidnějších athénských čtvrtí, doporučujeme navštívit např. městské části Plaka, Monastiraki a Thissio, což jsou malebné historické čtvrti na úpatí Akropole s opravenými neoklasicistními domky z 19. století, úzkými pěšími uličkami, obchůdky a restauracemi a s pozůstatky staveb z římského období.

K moři můžete vyrazit např. do athénské čtvrti Glyfada, kam jezdí i tramvaj. Jedná se o typické přímořské letovisko s pěknou pláží, plážovými bary, malými kavárnami a restauracemi.

Podobu města také výrazně proměnily olympijské hry, které se tu konaly v roce 2004. Kromě výstavby řady nových sportovních areálů a doprovodných zařízení, včetně stadionu navrženého Santiagem Calatravou, došlo k významnému zlepšení v oblasti dopravní infrastruktury, zejména ke značnému rozšíření veřejné dopravy a k výstavbě nového mezinárodního letiště. Mezinárodní letiště Eleftherios Venizelos Athény je umístěno východně od centra Athén (mezi městy Koropi, Markopoulo a Loutsa).

Součást širšího okolí Athén tvoří také starobylý přístav Pireus, dnes hodnocený jako jeden z největších přístavů v Evropě. Pireus představuje hlavní obchodní přístav pro oblast Attiky.

Historie Athén

Vznik Athén spadá do 3. tisíciletí př. n. l., přičemž první větší a významná stavba se na Akropoli objevila kolem roku 1400, kdy tu vyrostl královský hrad (mykénské období). Období antického Řecka bylo pro rozvoj Athén klíčové a dnešní nejznámější athénské památky pocházejí právě z této historické epochy.

Ve starověku byly Athény také městem bohů. Patronkou a ochránkyní města se stala bohyně Athéna, které bylo zasvěceno velké množství zdejších historických památek. Velké úcty se dostávalo také bohu plodnosti, vína a veselí Dionýsovi a jednou z nejvýznamnější athénských památek věnovaných tomuto bohu je Dionýsovo divadlo.

Významnou osobou tohoto období byl panovník Perikles, pod jehož vládou (460 – 430 př. n. l.) vzkvétala athénská demokracie a Athény se staly centrem literatury, filozofie a umění. Na Akropoli a v jejím okolí vyrostly monumentální a jedinečné stavby – Parthenon, chrám Erechtheum, Propyleje, menší chrám Athény Niké a další. Na Akropoli stávala také obrovská socha bohyně Pallas Athény, ze které se bohužel do dnešních dnů už nedochovala ani část. Autorem většiny zmíněných staveb byl známý sochař Feidias.

Po Periklově vládě se Athény dostaly do sporů s jiným řeckými státy a následovalo období nestálých aliancí a mnoha bitev (peloponéská válka, korintská válka, bitva u Leuktér, bitva u Mantineie a další). Od roku 146 př. n. l., kdy se Řecko dostalo pod nadvládu Římské říše, zažívají Athény dlouhé období okupace cizími mocnostmi. V roce 395 se Řecko včetně Athén stává součástí Východořímské (resp. Byzantské) říše, v roce 1458 po obléhání tureckou nadvládou spadly Athény do rukou Osmanské říše.

Historie města Athény je tak opravdu dlouhá i velice rozmanitá, a pokud se o ní chcete dozvědět ještě více, přečtěte si článek Historie města Athény.

Moderní dějiny Athén

Moderní dějiny Athén datujeme od roku 1832, kdy se město stalo znovu součástí samostatného novodobého řeckého státu.

V roce 1833 jakoby Athény ale přestaly úplně existovat. Během bojů za nezávislost bylo město v roce 1827 zcela evakuováno a zůstalo zde jen několik tisíc lidí, kteří přežívali v malých a chudých domcích na severním svahu pod Akropolí. Nově dosazený král Otto Hellenes (18tiletý syn Ludvíka I. Bavorského) pověřil své německé architekty výstavbou nového paláce. Nové Athény tak začaly vznikat daleko v polích. Palác byl sice poměrně jednoduchý, ale postavený na velmi dobrém místě a patřilo k němu velké náměstí spojené s krásnou zahradou (náměstí Síntagma).

Jakmile se Athény staly hlavním městem Řecka (1. 1. 1834), každoročně populačně rostly o několik procent, až brzy dosáhly zhruba 50 tisíc obyvatel. Na západním konci dvou hlavních ulic bylo založeno náměstí Omónia a z něj poté vybíhaly další široké ulice. Náměstí Omónia se však nerozvíjelo tak dynamicky, aby vytvořilo rovnováhu k náměstí Síntagma. Vybudována byla také železniční trať k přístavu Pireus.

Velký populační růst byl způsoben jednak přílivem uprchlíků z Malé Asie během 20. let a migrací venkovského obyvatelstva během druhé světové války a komunistické vzpoury (1946-49). Město se rychle rozrůstalo, vznikaly nové městské čtvrtě a okolní vesničky se postupem času staly přímo součástí města. Volný zelený prostor najednou zmizel. Nová zástavba pokračovala jak směrem na sever do vnitrozemí, tak i jižním směrem k moři a k přístavu Pireus.

Přístav Pireus prošel také významnými změnami a z přístavu se stalo čisté, nově postavené město. S rostoucím mezinárodním cestovním ruchem se zvětšilo a zmodernizovalo i letiště Ellinikón, ležící jižně od města.

Zhruba od 60. let 20. století jsou Athény rušným, kosmopolitním městem. Mnoho Řeků dnes žije v Athénách především přes zimu a v létě se stěhují za prací do nejoblíbenějších turistických destinací na řeckých ostrovech.

Nejznámější athénské památky

• Akropole – společně s pozůstatky nejstarších athénských památek, které se na ní nalézají, patří Akropole do světového dědictví UNESCO. Na Akropoli postupně vyrostly obrovské a velmi ceněné stavby, zejména chrám Parthenon, chrám Erechtheum, vstupní brána Propyleje nebo menší chrám Athény Niké. Další významné památky leží také na svazích Akropole a v jejím blízkém okolí, např. Odeum Heroda Attica, Dionýsovo divadlo, chrám Olympeion nebo Hadriánův oblouk.
• Chrám Parthenon – dominantní stavba na Akropoli. Obrovský chrám z 5. století př. n. l., který byl zasvěcen patronce města, bohyni Athéně. V průběhu historie chrám prošel určitými změnami, sloužil také např. jako kostel či mešita.
• Chrám Erechtheum (Erechteion) – menší než Parthenon, ale ve své době představoval duchovní centrum Athén. Stavba pochází rovněž z 5. století př. n. l. Původně byl chrám zasvěcený bohům Athéně a Poseidonovi, později byl věnován králi Erechtheovi.
• Propyleje – obrovské mramorové schodiště a brána s pěti vstupy sloužily jako jediný vchod na Akropoli, který se dal v případě nebezpečí uzavřít a vytvořil tak z Akropole pevnost. Propyleje byly vybudovány také v 5. století př. n. l.
• Odeum Heroda Attica – mladší stavba, která vyrostla pod Akropolí v roce 161 n. l. Odeum se z velké části zachovalo až do současnosti, a můžeme tak velmi dobře pozorovat jedinečné půlkruhové hlediště vyhloubené do skály i s okolní třípodlažní fasádou oblouků.
• Dionýsovo divadlo – pozůstatky divadla leží na jižním svahu Akropole. Jedná se o starší stavbu z 6. století př. n. l., ale částečně je divadlo zachováno dodnes. Divadlo bylo místem slavností na počest boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa.
• Chrám Dia Olympského (Olympeion) – obrovský chrám, který stával na rovince pod Akropolí. Svojí velikostí se řadí mezi největší dochované chrámy v Řecku, i když do současnosti se z něj zachovalo pouze 15 vysokých korintských sloupů.

Athény jsou doslova plné úžasných historických památek, ke kterým se navíc často váže zajímavá minulost nebo symbolika. Více informací proto naleznete v samostatném článku Athény a nejznámější historické památky.

Athénští úředníci a historikové také velmi podrobně zkoumají negativní vliv znečištěného ovzduší na zdejší památky, a proto není vzácné, když při prohlídce athénských památek narazíte i na restaurátory a dělníky. Např. slavný Parthenon je dnes obehnán lešením a jeřáby, protože cílem restaurátorů je tuto stavbu opatrně rozebrat, jednotlivé části očistit a vrátit zase zpět na původní místo.

Athény a další tipy na výlety

Vedle těchto nejslavnějších historických památek, ke kterým míří turisté v prvé řadě a které zahrnují především pozůstatky nejstarších athénských staveb, můžeme při procházce Athénami narazit na celou řadu dalších historicky i kulturně významných objektů nebo i přírodních zajímavostí.

Athény se například pyšní hned několika překrásnými náměstími:

• Náměstí Syntagma (Plateia Syntagmatos) – hlavní athénské náměstí. Jeho dominantou je starý královský palác, který dnes slouží jako sídlo řeckého parlamentu (od roku 1934). Náměstí Syntagma tvoří součást obchodní čtvrti Athén, uvidíme tu tak množství hotelů, restaurací, bankovních institucí, firemních kanceláří apod. U hrobu neznámého vojína také probíhá pravidelná výměna stráží. Uprostřed náměstí můžeme vidět fontánu z poloviny 19. století.
• Náměstí Monastiraki – oblázkové náměstí s dlouhou historií. Obklopuje ho spousta starobylých budov včetně římské Hadriánovy knihovny, kostela i mešity. Uvidíme tu neoklasicistní stanici metra a budovy z moderní doby.
• Náměstí Agia Irini – náměstí získalo své jméno podle zdejšího kostela Agia Irini, který byl postaven v roce 1850 na místě staršího křesťanského chrámu. Dříve bylo místo vyhlášené jako „květinový trh“. I dnes tu najdeme stánek s rozmanitými květinami, ale stojí tu už spíše kavárny a restaurace.
• Náměstí Kolonaki – slovo „kolonaki“ znamená v řečtině „malý sloup“. V nedávné době bylo náměstí opraveno a stalo se oblíbeným místem pro setkávání místních obyvatel.

Zajímavým turistickým cílem je také stadion Panathinaiko nebo nejvyšší vrchol Athén, hora Likavittos:

• Stadion Panathinaiko – stadion, na kterém se konaly první moderní olympijské hry v roce 1896. Je to obrovský stadion z bílého mramoru, vybudovaný do tvaru podkovy.
• Athénská akademie – při procházce městem můžeme také vidět trojici vznešených akademických budov z druhé poloviny 19. století, tedy velký neoklasicistní palác, univerzitu a knihovnu, které dohromady tvoří Athénskou akademii.
• Hora Likavittos (nebo Lycabettus) – nejvyšší vrchol Athén. Pahorek je převážně zalesněn, ale nalezneme tu i restauraci a velké venkovní divadlo. Na vrcholu kopce stojí také kaple sv. Jiří. Zelené svahy hory Likavittós, porostlé zejména borovicemi, ležely dříve mimo hranice města. Dnes se hora Likavittós vznáší již uprostřed města jako malý zelený ostrůvek, který nabízí svým návštěvníkům úchvatný výhled na Athény i na mořské dálky. Na pahorek vede lanovka z athénské čtvrti Kolonaki.

Před návštěvou hlavního města si doporučujeme detailně prostudovat mapu Athén a svůj výlet si alespoň trochu dopředu naplánovat, protože těch krásných a zajímavých míst je v Athénách opravdu mnoho a všechny je bohužel vidět nestihnete.

Doprava v Athénách

Při návštěvě Athén můžeme využít rozmanité prostředky veřejné dopravy – tramvaje, autobusy, metro a samozřejmě taxi službu.

Místní tramvajová síť není příliš rozsáhlá a míří spíše do okrajových částí města (např. na pláže), z prostředků hromadné dopravy jsou proto nejvíce využívány autobusy a metro. Autobusová síť je v Athénách poměrně hustá, na druhou stranu však značně nepřehledná. Turistům proto doporučujeme nejprve si zakoupit mapku autobusů a nebát se zeptat. Kromě autobusů jsou athénské ulice také plné žlutých taxíků.

Athénské metro bylo dokončeno v roce 2000 a zahrnuje 3 linky, které propojují centrum města s odlehlými částmi i s přístavem Pireus. Pro poznávání centra města využijete nejvíc zelenou a červenou trasu, modrá vás potom zaveze k letišti (zelená trasa: Piraeus – Kifissia, červená trasa: Anthoupoli – Elliniko, modrá trasa: Agia Marina – Doukissis Plakentias – letiště).

Někdo možná přemýšlí nad tím, zda se nevydat do Athén svým automobilem. Možné to samozřejmě je a někomu taková časová flexibilita maximálně vyhovuje, ale v tomto případě to spíše nedoporučujeme. Athény jsou opravdu velké a rušné město a o dopravní přestupky tu není nouze, protože řidiči bývají v rozpálených ulicích města unavení a podráždění. Výjimkou nejsou ani dopravní zácpy v centru města. Pokud se tedy vydáte k Athénám vlastním (zapůjčeným) autem, nejlépe uděláte, když ho zaparkujete na některém z odstavných parkovišť na okraji města a dál budete pokračovat veřejnou dopravou.

K městu Athény náleží také vlastní přístav a letiště. Pireus je největší přístav v Řecku, pro oblast Attiky představuje hlavní obchodní přístav a zároveň slouží i pro osobní lodní dopravu.

Nové mezinárodní letiště Eleftherios Venizelos v Athénách, umístěné 27 km východně od centra města (nedaleko předměstí Spata), bylo otevřeno v roce 2001 jako součást zlepšení dopravní infrastruktury města při přípravě na olympijské hry. Letiště Eleftherios Venizelos se zařadilo mezi velká evropská letiště s řadou letištních služeb, včetně bezcelních obchodů ad. V horním patře letiště se nachází také malé muzeum a prostor pro dočasné výstavy. Dnes se mluví o jeho renovaci a modernizaci.

Athény jako jedna ze světových turistických metropolí musí bojovat i s otázkou znečištění. Největším problémem bylo znečištění především v 80. a 90. letech 20. století, kdy se Athény tradičně umisťovaly mezi nejvíce znečištěnými městy na světě. Impulsem pro zlepšení situace se staly olympijské hry, které chtěly Athény hostit v roce 2004. A do té doby se městu opravdu podařil velký krok vpřed, včetně podpory novějších a ekologičtějších vozidel a přesunutí velkých továren mimo město.

Jazyk a měna

Úředním jazykem v Athénách (jakožto v celém Řecku) je řečtina. Athéňané jsou však zvyklí na množství turistů z celého světa a tak jsou důležité nápisy, oznámení i např. jídelní lístky psané jak v řečtině, tak v angličtině. Většina Athéňanů mluví plynule anglicky a ti, co pracují v turistických službách (jako hotely, restaurace apod.), často také německy a francouzsky.

Řecko je od roku 1981 členem Evropské unie a v roce 2002 přijalo jako měnu Euro (EUR).

Podnebí v Athénách

V severojižním směru rozděluje město řada kopců. Západní polovinou protéká řeka Kifisós, v létě připomínající spíše jen potůček. Východní polovinou prochází řeka Ilisós, často však ještě sušší.

Podnebí v Athénách je příznivé. V zimě se lidé jen zřídkakdy dočkají minusových teplot (nejnižší teploty se pohybují kolem 0ºC) a sníh je tu vzácný. Nejníže teploty klesají v oblasti severního předměstí Athén, kde se obyvatelé často dočkají i jemného poprašku sněhu. Unikátní pohled přišel v lednu 2017, kdy Athény zasáhlo silné sněžení a sníh ležel i nahoře na Akropoli. Zimy však v Athénách bývají obecně mírné a mírně deštivé.

Naopak léta jsou horká (nejvyšší teploty se pohybují kolem 37ºC) a suchá. Nejvýše se šplhají teploty tradičně v centru města, kde se teplý vzduch drží mezi rozpálenými budovami a náměstími. Bohužel některé autobusy a tramvaje nemají stále klimatizaci. Příjemnější teploty můžete očekávat na severním předměstí města a poté také v přímořských oblastech, kde fouká svěží severovýchodní vítr.

Jaro a podzim patří k mírným, přechodným období s příjemnými teplotami. A zatímco na jaře spadne spíše minimální objem srážek, nejvíce deštivým obdobím je právě podzim, přičemž nejvíc prší v měsíci listopadu.

Podnebí v této oblasti tak umožňuje místním téměř celoroční venkovní práce a turistům zase jejich cestování. Klima mělo a má také významný vliv na styl zdejší architektury i na společenský a politický život Athén.

Můžeme pozorovat jemné rozdíly mezi jednotlivými oblastmi Athén, ale nejsou nijak výrazné. Obecně centrum města bývá nejteplejší a v létě je nejvíc rozpálené. Severní předměstí města, kde se nacházejí především bohatší čtvrtě jako Kifisia, Marousi, Nea Erythraia, Ekali, Dionysos nebo Thrakomakedones, bývá o něco chladnější zejména díky vyšší nadmořské poloze a také díky větší hustotě zalesnění. Jižní předměstí s městskými čtvrti Glyfada, Alimos, Faliro, Kallithea, Elliniko či Moschato je také chladnější než centrum Athén, v tomto případě díky blízkosti moře.

A perlička na závěr

U nás se říká „nosit dříví do lesa“, v Athénách zase „nosit sovy do Athén“.